„Díky maturitní generálce a všem ukázkovým testům či nahrávkám ukázek ústní zkoušky mají docela jasnou představu o podobě nové maturitní zkoušky,“ míní Chudárek. České školství však už jisté rezervy má. Základním kamenem úrazu, který vede k poklesu úrovně vzdělání, prý mohou být neustálé změny nejen na legislativní úrovni.

Kdy jste se rozhodl stát se pedagogem?

Bylo to v průběhu studia na zlínském gymnáziu. Jen jsem dost dlouho nevěděl, co bych chtěl nejraději učit.

Které předměty vyučujete?

Vystudovanou mám matematiku a fyziku, ale v posledních letech učím jen seminář z matematiky.

Splnila profese pedagoga vaše představy o povolání kantora?Patříte k těm, kteří zastávají názor, že učit je posláním?

Profese kantora mě vždy velmi bavila a dodnes baví, ale v současné době je ze mne spíše úředník, či manažer, chcete-li. I když to zní jako fráze, myslím si, že učit je vskutku posláním, neboť škola má velký vliv na formování mladé generace.

Je náročné být ředitelem velkého gymnázia?

Ano, je to náročné, ale mám kolem sebe velmi kvalitní tým spolupracovníků, s nimiž se i zdánlivě neřešitelné problémy nakonec daří vyřešit.

Jakým zálibám se rád věnujete ve volném čase?

I když volného času moc nemám, při různých příležitostech velmi rád griluji. Jinak rád navštěvuji koncerty a občas divadlo. Mám rád i turistiku a ze sportu aktivně tenis, pasivně především hokej.

Co si myslíte o projektu státních maturit? Je správné srovnávat jednotnými testy studenty všech typů středních škol včetně učilišť?

Rozhodně si myslím, že to správné je – jak spravedlivé bylo dříve, když gymnazista a učeň z maturitního oboru měli stejné maturitní vysvědčení? K odlišení slouží u společné části maturitní zkoušky základní a vyšší úroveň obtížnosti. K dotažení celého systému dvou rozdílných úrovní by jistě posloužila například podmínka – na vysokou školu pouze s vyšší úrovní maturitní zkoušky.

Nebylo by vhodnější projekt zahájit, až dojdou nynější prváci do maturitního ročníku? Mohli by se tak v průběhu celého studia připravovat. Navíc by, na rozdíl od letošních budoucích maturantů, měli dostatečně dopředu jasnou představu o tom, co je čeká.

O skladbě maturitních předmětů a požadovaných znalostech nové maturitní zkoušky byli ve svém prvním ročníku informováni už loňští maturanti, a stejně nakonec maturovali „postaru“. Jsem toho názoru, že bylo potřeba novou maturitu již konečně spustit, protože nikdy nebude žádný student stoprocentně přesvědčen o tom, že ví, co jej čeká, když bude maturovat „po novu“ jako první. Letošní maturanti mají díky maturitní generálce a všem ukázkovým testům či nahrávkám ukázek ústní zkoušky docela jasnou představu o podobě nové maturitní zkoušky.

Lze říci, jaká přináší nová koncepce pozitiva a jaká negativa?

Pozitiva rozhodně ukáže další osud maturitní zkoušky. Pokud se stane jednou ze základních částí přijímacího řízení na vysoké školy, potom má podle mého názoru velkou šanci být přijata pozitivně. Negativní je samozřejmě značná byrokratická zátěž škol spojená s konáním nové maturitní zkoušky a také ta skutečnost, že celý systém je nový, musíme se naučit jej zvládnout – jak vedení školy, tak všichni zúčastnění učitelé – zkoušející a hodnotitelé písemných prací.

Jak dlouho trvalo připravit vaše budoucí maturanty na nové státní maturity? Čeho se nejvíce obávali? Obávají se stále?

Na konkrétní podobu maturitní zkoušky mohli začít naši vyučující připravovat své žáky až po absolvování vlastního vzdělávání k nové maturitě – při něm se přesně seznámili s podobou písemné i ústní zkoušky z českého jazyka a cizích jazyků. Toto vzdělávání probíhalo především ve druhém pololetí minulého školního roku. Změna maturitní zkoušky spočívá především v odlišné formě zjišťování znalostí, obsah zůstává zachován, pro gymnazisty je většinou i jednodušší než požadavky „staré“ či v současnosti školní maturity, tudíž na obsah maturitní zkoušky byli maturanti připravováni kontinuálně od počátku studia. Maturanti se obávají asi především novinek – nutnost načíst a rozebrat velké množství literárních děl, slohové útvary v cizích jazycích či ústní zkouška z jazyků složená nově ze čtyř nezávislých částí. Myslím si ale, že studenti budou našimi vyučujícími na vše dobře připraveni.

Volili studenti u maturity nanečisto spíše obtížnější, nebo jednodušší variantu? Je mezi nimi výrazný rozdíl?

U nás volila většina studentů u generálky obtížnější variantu, aby vyzkoušeli, nač opravdu stačí, pro skutečnou maturitní zkoušku jich více vsadilo na jistotu základní úrovně. Mezi úrovněmi je jistě zásadní rozdíl, který spočívá nejen v požadovaných znalostech, ale také ve formě otázek a úkolů. Například otevřené úlohy v matematice, zadání v cizím a ne českém jazyce a delší požadované texty u jazyků.

Chcete do budoucna výuku ve škole rozšířit či jinak obohatit?

V současné době uvažujeme o zapojení školy do projektu, v němž by se některé všeobecně-vzdělávací předměty vyučovaly v cizím jazyce. Zatím je to ale ve fázi diskuse a zjišťování podmínek a možností.

Co si myslíte o argumentu, že důvod k redukci tříd na víceletých gymnáziích spočívá také v tom, že klesá kvalita výuky na základních školách, což prý má být způsobeno odchodem talentovaných žáků na gymnázia?

Myslím si, že odchod v průměru dvou či tří talentovaných žáků třídy ze základní školy na víceleté gymnázium nemůže nijak zásadně ovlivnit kvalitu výuky na základních školách.

Dalším z argumentů je, že poklesem porodnosti dětí se v konečném důsledku do primy přijme většina přihlášených dětí. Jak to vypadá konkrétně u vás? Stále platí přijímací řízení pro všechny či lze přijetí docílit například na základě výborného prospěchu na základní škole?

Na naši školu se v posledních letech hlásí do prim vždy téměř dvojnásobný počet uchazečů, než přijímáme ke vzdělávání, takže je z čeho vybírat. Všichni žáci konají přijímací zkoušku, která je založena na testech Scio. Jedná se o obecné studijní předpoklady, matematiku a český jazyk. Prospěch ze ZŠ samozřejmě také zohledňujeme v přijímacím řízení, ale vzhledem k tomu, že téměř všichni uchazeči mají samé jedničky ze sledovaných předmětů, tak toto kritérium nám v diferenciaci žáků příliš nepomůže.O tom, že jsou na naši školu přijímáni do osmiletého gymnázia kvalitní uchazeči, svědčí také různé srovnávací studie či výzkumy, v nichž naši žáci dosahují pravidelně vynikajících výsledků. Například v posledním výzkumu OECD PISA 2009 (cílem projektu je opakované zjišťování výsledků patnáctiletých žáků v oblasti čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti, pozn. red.) se žáci kvart umístili na 12. místě z 57 víceletých gymnázií, a to ve čtenářské gramotnosti a v přírodovědné gramotnosti. V matematické gramotnosti obsadili 7. místo.

Podle dohody, kterou kraj uzavřel s ministerstvem školství, bude víceleté gymnázium dostupné maximálně pro pět procent dětí z ročníku. Bude to znamenat pro vás změnu v počtech dětí ve třídách?

Podle mého názoru maximálně pět procent dětí z ročníku, přijímaných do víceletých gymnázií, je nízké číslo. Záleží samozřejmě na specifikách jednotlivých krajů či regionů, ale domnívám se, že přijatelné pro všechny je sedm až osm procent. Nelze v této souvislosti zapomínat nejen na talentované žáky, ale také na jejich rodiče, kteří tuto formu vzdělávání chtějí.My jsme letos přistoupili k tomu, že místo standardních 60 žáků budeme do prim přijímat 56.

Klesá podle vás úroveň vzdělání?

Obecně lze říci, že bohužel ano. České školství a jeho vzdělávací systém mají problémy a dostaly se do určité krize. Ale radikální omezování tříd víceletých gymnázií tento stav, podle mého názoru, určitě nezachrání.

V čem je podle vás základní kámen úrazu českého školství, který vede k poklesu úrovně vzdělání?

Neustálé změny, a to nejen na legislativní úrovni. Také je třeba, aby ve školách působili kvalifikovaní a dostatečně ohodnocení učitelé. Důležité je, aby i veřejnost ocenila učitelské povolání či spíše poslání.

Co je v českém systému školství třeba změnit?

Je třeba stanovit jasnou koncepci, a to jak na úrovni státní, tak i na úrovni regionální.

Může mít na poklesu úrovně vzdělání svůj podíl také fakt, že dnešní mládež téměř vůbec nečte, což se promítá jak ve všeobecném přehledu, tak ve slovní zásobě?

S úrovní vzdělání jistě souvisí i čtenářské dovednosti podporující všeobecný rozvoj osobnosti studenta. Na druhé straně je dnešní mladá generace odrazem celé současné přetechnizované společnosti, která nepřeje tak pomalému způsobu získávání informací, jako je četba literatury, a vzdělavatelé musejí stavu společnosti přizpůsobit i vlastní vzdělávání tak, aby bylo studenty využitelné v praktickém životě. Což jistě nemá znamenat méně číst, ale prezentovat lépe studentům krásu a potřebnost psaného slova.

Jak hodnotíte rozhodnutí ministerstva školství upravit odměňování pedagogických pracovníků (účinné od 1. ledna 2011)? Pro pedagogické pracovníky jsou nově upraveny dvě stupnice platových tarifů s preferencí vysokoškolsky vzdělaných začínajících kvalifikovaných pedagogů.

Tato změna platových tarifů byla uskutečněna z nařízení vlády, v tuto chvíli je těžké to komentovat. Pokud toto opatření přivede do škol kvalitní učitele, tak to bude mít jistě pozitivní dopad.