„Ostatně i já jsem patřil k dětem, které babičku a dědečka nepoznaly,“ svěřuje se genealog amatér.

A tak se začal zajímat o své předky a své kořeny: odkud pocházeli, jak se živili nebo ze kterých obcí pocházely jednotlivé generace.

„Začal jsem zjišťováním a ověřováním všeho dostupného o sourozencích rodičů, jejich dětech i vnoučatech a dosud žijících potomcích,“ popisuje Josef Ševců.

Jeho otec pocházel ze sedmi sourozenců, ale dospělého věku se dočkala jen jedna jeho sestra. Maminka měla o něco více sourozenců. Pocházela z 10 dětí, z nich se dožilo dospělého věku 7 sester.

Všechny byly provdané a měly své vlastní rodiny. V pátrání po předcích se vydal po mužské linii otce a po ženské linii matky.

„Ale je mnoho jiných možností,“ naznačuje.

Nejstarší prapředek po linii otce zapáleného genealoga pocházel z Klečůvky. Jmenoval se Johann a zemřel v šedesáti letech. Příjmení Ševců se vyskytovalo často v okolních obcích, ale nejčastěji v obci Veselá.

Nejstarší zmínka o matčině rodu pochází z roku 1592 a k tomuto datu byl parafován císařem Rudolfem II. přímluvný list, který potvrzuje rytířům Jiříku a Bartoloměji Berger z Bergeru, že mohou být po 12 letech ve službě císaři a království českému užitečnými občany v čase potřeby. Jiřík Berger se usadil ve svobodném městě Uherském Hradišti, jeho potomci se pak dostali do Klečůvky.

„Ne vše se dá sehnat mezi žijícími potomky,“ vysvětluje genealog s tím, že digitální doba je pro pátraní vhodnější. Moderní technologie včetně programů na sestavení rodokmenu umožňují postupovat efektivněji.

Není-li informací dostatek, je potřeba hledat v tzv. živých matrikách. Klečůvka je má uloženy na radnici ve Zlíně.

„Jsou tam dohledatelné matriky narozených od roku 1868, matrika oddaných od roku 1916 až dosud a také matrika zemřelých od roku 1911 do dnešních dní,“ vysvětluje Josef Ševců.

O něco starší informace z matrik lze zjistit také v Moravském zemském archivu v Brně. Zápisy byly v minulosti v matrikách vedeny česky, německy a latinsky. Kvalita a zápisy se v průběhu století zdokonalovaly.

„Ale ne každý zápis byl čitelný a k cizojazyčným zápisům je často potřebný odpovídající slovník,“ vysvětluje.

V Brně existuje Klub genealogů a heraldiků, ale Josef Ševců jej, ač ho to mrzí, zatím ještě nevyužil.

5 rad, jak si sestavit vlastní rodokmen podle Josefa Ševců

1. Obrnit se obrovskou trpělivostí, vůlí a zajistit si dostatek času.

2. V pátrání začít u rodičů a prarodičů, shánět co nejvíce informací od žijících potomků a z úředních dokumentů: rodné listy, oddací listy, dokumenty z křtů nebo úmrtních listů.

3. Obrátit se na tzv. živé matriky, kde lze dohledat informace z matrik až do druhé poloviny 19. století. Důležitým údajem nejsou jen příjmení, která mohla v průběhu času měnit podobu, záchytným bodem jsou i čísla popisná.

4. Důležité je také se rozhodnout, co přesně budeme zjišťovat. Zda budeme pátrat v linii mužských nebo ženských potomků a které údaje bychom chtěli v rodokmenu zaznamenat: jména, data narození, úmrtí, potomky, svatby se svědky atd.

5. Využití moderních technologií usnadní pátrání. K tvorbě a vygenerování rodových stromů je vytvořeno několik programů, kde je na první pohled patrné, které údaje nám v rodových liniích ještě chybí.