Na vině je počasí a především chybějící povolení k zaorávání vytěženého bahna na zemědělské půdě

Práce na těžbě bahna ze dna přehrady stěžuje například počasí. „Nádrž je bez vody od září loňského roku a přísun srážek v předchozích měsících neumožnil odvodnit sedimenty do takové míry, aby je bylo možno těžit nepřetržitě,“ sdělil generální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík.Teď už je podle něj situace ale mnohem lepší. „Pro těžbu jsou nyní ideální podmínky, takže na místě operuje plný stav techniky. Bohužel ale nemůžeme předvídat počasí v dalších měsících. Obecně platí, že ve chvíli, kdy je deštivo, práce se komplikují,“ poukázal Světlík.

Povodí Moravy zatím také nemůže vytěženou půdu zaorávat na zemědělské pozemky, jak mělo v plánu. Chybí mu totiž povolení od Českého inspektorátu lázní a zřídel, který spadá pod ministerstvo zdravotnictví. „Zažádali jsme o něj 25. února. Na vydání tohoto posouzení má ministerstvo třicet dní,“ poznamenal generální ředitel.

Obce trápí zvýšený provoz a prašnost

To obyvatelé obcí v blízkosti přehrady se musí vyrovnávat se zvýšeným provozem na silnicích nebo prašností. „Každá taková velká akce s sebou nese podobné problémy. Z mého nezaujatého pohledu se však nejedná o nic zásadního,“ ozřejmil starosta Dolní Lhoty Jaroslav Masař. Přes tu projíždí denně desítky náklaďáků s bahnem.

Starostka Pozlovic Olga Tkáčová připouští, že silnice v jejich městysu bývají nezřídka špinavé. „Těžaři se je sice snaží čistit, ale někdy až po našich urgencích,“ informovala starostka.Se záplavou mnohatunových kolosů se nejspíše brzy budou muset popasovat také v Sehradicích. To přidělává vrásky na čele tamní starostce Silvii Pospíšilové.

„Znovu u nás začaly práce na komunikacích v souvislosti s dokončováním kanalizace. Nedokážu si představit, jak zkoordinujeme provoz na silnici, až k nám začnou jezdit desítky plně naložených tatrovek denně,“ hrozí se Pospíšilová. Je totiž pravděpodobné, že i na zemědělskou půdu v katastru obce bude zanedlouho část sedimentů z přehrady vyvážena.

Zatím většina vytěženého bahna putuje na skládku u Dolní Lhoty. „Celkem zde bude uloženo 190 tisíc metrů krychlových usazenin,“ konkretizoval Světlík. Doplnil dále, že ze dna přehrady by jich mělo být celkem odvezeno 235 tisíc. Podle něj i dolnolhotského starosty se pak počítá s následnou rekultivací skládky.

Dalšími místy, kam se aktuálně největší množství bahna vozí, jsou zemědělská pole v okolí, které má v užívání zemědělské družstvo Olšava. „Dočasné úložiště je pak také těsně u přítoku přehrady. To leží na našich pozemcích a nijak neovlivňuje životní prostředí obyvatel,“ objasnil Světlík.

Čištění je podle starostů zapotřebí

Starostové okolních obcí se shodují na tom, že vyčištění přehrady je nezbytné. „Jinak by v ní brzy bylo vody pouze po kotníky,“ říká s nadsázkou Masař.V podobném duchu hovoří i Silvie Pospíšilová. „Chápu, že se zanesená přehrada vybagrovat musí, i když nám to znepříjemňuje život,“ uznala sehradická starostka.V Pozlovicích si od vyčištěné nádrže slibují i zvýšení turistického ruchu. „Doufám, že čistá voda by k nám mohla lidi přitáhnout,“ konstatovala Tkáčová.

O tom, kdy těžba na přehradě definitivně skončí, prý rozhodne zejména počasí. „Je reálné hovořit o termínu jejího dokončení 30. června, kdy by se měla nádrž začít napouštět. To ovšem za předpokladu, že nebudou v nadcházejícím období vydatné srážky, které by stanovené datum opět posunuly,“ uzavřel Světlík.