„S Národním památkovým ústavem jsme jednali naposledy v prosinci minulého roku na jeho půdě v Praze. Vypadá to, že nám doporučí zachovat v co největší míře původní kovovou konstrukci Velkého kina s tím, že zároveň vznikne zcela nová konstrukce, jenž umožní objekt modernizovat a následně využívat víceúčelově. Co se týká vnějšího vzhledu, jsme s památkáři zajedno v tom, že bude zachovaná „krabice od bot,“ tedy původní vzhled budovy,“ prohlásil primátor Miroslav Adámek.

Budoucím osudem Velkého kina se zabývá odborná skupina. Kromě památkářů a zástupců radnice v ní jsou architekti, například uznávaný Josef Pleskot, statici, inženýři i představitelé Zlínského filmového festivalu, který bude po otevření objektu opět jedním z jeho hlavních uživatelů.

Lubomír Nečas
Cukrovka se dá korigovat, neurologické onemocnění stabilizovat

Přestože se o osudu Velkého kina zatím vedou hlavně debaty s památkáři, město jako majitel objektu již definuje jeho další využití. „Musí být multifunkční, o tom není pochyb. Vzhledem k nutnosti zachování sálu v co největším objemu přitom neočekáváme, že Velké kino bude ekonomicky soběstačné. Jeho hodnoty jsou jinde.

Zároveň je však nutné Velké kino organizačně propojit s Kongresovým centrum, které má v budoucnu velký ekonomický potenciál. Budeme se snažit jej využívat v maximální možné míře a prostor Velkého kina nám k tomu pomůže. Výsledkem by pak mohlo být společné neztrátové hospodaření těchto dvou dominantních objektů,“ uvedl náměstek primátora Jiří Korec, který je jedním z členů odborného kolokvia.

Velké kino bylo postaveno v roce 1932 firmou Baťa podle návrhu, jehož autorství je přisuzováno architektu Františku Lydie Gahurovi. Původní kapacita hlediště dosahovala výše 2270 míst. Přestože byla postupně snížena na 1010 sedadel, šlo stále o největší kino s celoročním provozem v České republice.

Guru Jára se ve Filipínském vězení oženil. Vzal si Japonku Yoko
Kauza guru Járy se vrátila do Zlína