Nutno podotknout, že pokud člověk není samoplátcem, musí o jeho odeslání na takový test rozhodnout, po konzultaci (zpravidla telefonické), obvodní lékař nebo hygienici. Tak tomu bylo i v mém případě, neboť příznaky koronavirového onemocnění – dvoudenní teplotu stoupající ke 38 stupňům, a posléze také ztrátu čichu a chuti, vykazovala moje žena, které následně COVID-19 diagnostikovali, zatímco já jsem byl zcela bez příznaků.

Po příjezdu do areálu špitálu se nechávám navádět ukazateli až dorazím k budově, kde sídlí infekční oddělení. Parkuji u jejího vchodu a dle šipek ji obcházím zleva.

Řadím se nakonec zástupu příchozích přede mnou s dvoumetrovými rozestupy a rouškami na tváři, přesně podle instrukcí na ceduli, která k tomu vybízí. Každý, koho na odběr odeslal obvodní lékař nebo hygienici, musí s předstihem vyplnit přihlašovací dotazník s datem a časem testování na COVID-19 na stránkách nemocnice.

Já jsem objednán na půl třetí odpoledne, ale pro jistotu se dostavuji o patnáct minut dřív. Přede mnou v dešti postává zhruba patnáct lidí a had se pozvolna sune vpřed.

Mezitím ze dveří testovacího prostoru vystupuje a sbírá od nás kartičky pojištěnce zdravotník oblečený od hlavy až k patě v igelitovém ochranném oděvu, v rukavicích a s plexisklem na hlavě pokryté igelitovou pokrývkou. Vzápětí hlásí jména těch, kteří následně vstupují dovnitř.

„Na kolik jste objednán,“ sonduje starší paní za mnou. Zjišťuji, že ona stojí v řadě, ač je čtvrt hodiny před patnáctou, a přitom je zaregistrována už na 14. hodinu.

Vše se upraví ve chvíli, kdy s další skupinkou příchozích, poněkud opožděně, seniorka zdravotníkovi podává svoji kartičku pojištěnce. Muž vzápětí vyvolává její jméno a ona vchází dovnitř, aniž by dál musela čekat v zástupu.

Po zhruba půlhodině konečně přichází řada také na mě. V místnosti odběrů usedám na židli, sundávám si roušku a zdravotník mi z hloubi obou nosních dírek odebírá vzorky sekretu a ukládá tyčinku do zkumavky označenou mými evidenčními údaji.

Během patnácti vteřin je vše hotovo. S rozloučením opouštím infekční oddělení a odjíždím domů čekat na verdikt, který by mi do 48 hodin měl přijít prostřednictvím sms zprávy na mobilní telefon.

Na celém testování mě udivilo to, že jej zvládal jeden jediný zdravotník, který stíhal vybírat kartičky pojištěnce, volat jednotlivě lidi dovnitř, odebírat vzorky a rozdělovat je do zkumavek k odeslání, jež si před tím pochopitelně musel stihnout zaevidovat.

Netuším, za jak dlouho dotyčného v protikoronavirovém mundůru střídali, ale já před jeho fungováním za daných podmínek, na dohled nekončícího zástupu poněkud nervózních žadatelů o test, musím smeknout a označit ho za úctyhodné.