„Byl to v podstatě souboj PR týmů. Navíc se tím ani netajili. Babiš má svého Prchala a Pavel si najal šéfa týmu slovenské prezidentky Čaputové,“ říká o letošních prezidentských volbách Čunek.
Novým českým prezidentem bude Petr Pavel. Co říkáte na výsledek druhého kola?
Tento výsledek jsem očekával. Co se týká nového prezidenta, o kterém vlastně kromě volební kampaně, kdy mu vše připravoval volební štáb, moc nevíme. Nezbývá proto, než přát sobě i nám všem, aby to byl prezident dobrý, uvážlivý, a vnímal odpovědnost, kterou má. Přeji si, aby svůj úřad vykonával co nejlépe. A to i přesto, že je to člověk politicky nezkušený. Budu věřit, že se mu bude dařit, že si najde dobrý tým spolupracovníků a že svou práci bude dělat dobře.

Pro Petra Pavla hlasovalo přes 58 procent voličů. Překvapila vás tak jednoznačná podpora?
Nepřekvapilo mě to vůbec, protože dlouhodobě jde na výsledcích voleb vidět, že Andrej Babiš má svůj limit někde do 40 procent. Dalo se to proto očekávat. Změnit se to mohlo pouze v případě, že by někde nepřišli voliči, což by Babišovi mohlo nahrát do karet.
Máte za sebou řadu volebních kampaní. Co říkáte na to, že letošní prezidentské kampaně byly tak vyhrocené?
Když se podíváme na kampaně v jiných demokratických zemích, tak tam jsou vyhrocené úplně stejně. Rozdíl mezi mými kampaněmi a těmito jsou v tom, že já jsem vždy mluvil o tom, co jsem v politice už udělal a že na tom politickém trhu jsem mnoho let. Měli možnost vidět, jestli jsem udělal něco dobrého nebo jaké mám chyby. Jenže u těchto dvou kandidátů to tak nebylo. Zatímco u Andreje Babiše, řeknu-li trochu přehnaně, víme i číslo jeho bot, tak o Petru Pavlovi jsme nevěděli vůbec nic. A v zásadě o něm zatím víme jen to, co dovolil jeho tým. Od první chvíle, kdy zahájil svou kampaň, měl kolem sebe tým, který upravoval každé jeho vyjádření, chování nebo co napsal.

Tato kampaň byla navíc velmi rozdílná i v tom, že to byl v podstatě souboj PR týmů. Navíc se tím ani netajili. Babiš má svého Prchala a Pavel si najal šéfa týmu slovenské prezidentky Čaputové. Tím chci říct, že ani tak nezáleží na tom, jaký člověk kandiduje, ale jaký má tým. A kdyby proti Pavlovi stál někdo bez politické minulosti, stejně jako je on sám, tak by to měl mnohem těžší. Srovnám-li to s mými kampaněmi, tak nám PR agentura pouze radila, jakou barvu billboardu zvolit, ale co na ně dáme, jsme si už vymýšleli sami. Zatímco u těchto kandidátů to byly volební týmy.
Volby provázelo i velké množství, nejen televizních, debat. Je to dobře pro rozhodování voličů?
Myslím si, že to není špatně. Jinak bychom se o těch lidech vůbec nic nedozvěděli. Jsem rád, že ty debaty jsou, na rozdíl od předvolebních průzkumů. U kterých by bylo ideální, pokud by se daly zakázat. Lidé totiž potom jdou k volbám a často se orientují tím, co jím servírují různé výzkumy. Navíc s tím souvisí velká snaha PR týmů dostat se na různé servery a různé platformy, nejlépe na ty takzvaně nezávislé, právě s tím, kdo právě vede v předvolebním průzkumu. A pak se jednoduše stává to, že mnoho lidí říká, že lidé jdou raději volit menší zlo, protože jejich favorit má podle průzkumů malou šanci.
Jak by měl podle vás nový prezident nyní spojit rozdělený národ?
To je těžké. Národ totiž není rozdělen jen touto kampaní. Kdyby společnost nebyla rozdělena už předtím, jen těžko by ji nějaká kampaň nyní rozdělila. Jsem ale přesvědčen, že prezident by měl nabádat vládu, aby nedělala špatné kroky. Aby v našem státě znovu začala vládnout a nevládly nám zájmy některých velkých společností, které u nás ovládají trh s energiemi. Lidé to totiž vidí. Prezident by měl nabádat, aby to vláda vzala pevně do svých rukou, včetně ČEZu, a nevydělávali u nás jen soukromníci. Jen tak se může postupně navrátit důvěra lidí ve stát a jeho instituce a zároveň se může něco změnit.
Myslím si také, že národ se dá spojit tím, že bude mít nějaký společný cíl. Pak si myslím, že byť ty cesty budou různé, ale povedou k jednomu cíli, tak to společné vidění cíle tomu spojení národa hodně pomůže. To však nezařídí sám prezident. Musí mu pomoct vláda a členové parlamentu. A to tím, že budou předkládat zákony, které budou lidem dávat svobodu, ale zároveň i odpovědnost. Tak, aby byl každý odpovědný za svůj život i za svou rodinu. Aby lidé věděli, že za chyby, které udělají, ponesou zodpovědnost a důsledky z nich vyplývající. Celé to potom vede k tomu, že se lidé více zamýšlí nad svým životem.