V úřadu starosty jste již čtvrté volební období. Jak byste zhodnotil své dosavadní působení?

Povedlo se nám toho poměrně dost. Každoročně uskutečňujeme investiční akce v řádu milionů korun. A to jak na opravy a rekonstrukce městských budov a infrastruktury, tak na podporu kultury, vzdělání nebo pro zlepšení životního prostředí. Samozřejmě se snažíme využívat všech možných dotací, na které lze dosáhnout.

Jaká je vaše vize do budoucna?

Chceme, aby bylo město prosperujícím centrem regionu a aby bylo přitažlivé jak pro občany, tak také pro podnikatele a turisty. Chceme být zdravým a krásným městem s bohatým spolkovým životem. K tomu samozřejmě potřebujeme pracovité, šikovné a vzdělané lidi.

Když je řeč o šikovných, pracovitých a vzdělaných lidech – potýkáte se s odlivem takovýchto lidí z regionu?

Bohužel ano. Nezřídka se stává, že mladí lidé odejdou na studia a už se do regionu nevrátí nebo se jich vrátí jen zlomek. To ovšem souvisí s pracovními příležitostmi, kterých je tady v regionu poskrovnu.

Co jako město můžete udělat pro to, aby se odliv zastavil?

Na to je těžká odpověď. Samozřejmě se snažíme podporovat rozvoj podnikání. V minulých letech se nám podařilo vybudovat Valašskokloboucké podnikatelské centrum. Naše aktivity však také nejsou samospasitelné.

Letos jsou komunální volby. Budete opět kandidovat?

Velmi vážně uvažuji o tom, že už kandidovat nebudu. Zdá se mi, že jsem tu už dost dlouho a že bych měl dát příležitost dalším, ať ukážou, co umí. Navíc se mi zdá, že chování lidí jednoho ke druhému se neustále zhoršuje.

Máte snad na mysli, že jste nějakým způsobem napadán?

Ne, to rozhodně ne. Nejsme zas tak velké město a skoro všichni se tu známe dlouhá léta. Docela dobře vycházím i s místními, jak se říká, „postavičkami". Když mě slušně požádají, nemám problém jim nabídnout třeba cigaretu.

Prozradíte, co plánujete dál, pokud už byste nekandidoval?

Zatím se jen rozhlížím, ale nic konkrétního vymyšleno nemám. Lákali mě i do Prahy, ale nechci domů jezdit jen na víkendy. To pro mě není.

Slyšel jsem, že pořádáte zajímavý program pro seniory. Přibližte jej trochu.

Pořádáme pro ně různé poznávací výlety. V podstatě to vzniklo jako reakce na nekalé praktiky různých obchodníků, jak bylo například možné vidět ve filmu Šmejdi. I když jsou senioři neustále upozorňováni, aby na předváděcí akce nejezdili, jejich sociální potřeba setkávat se a vyrazit někam je často silnější než riziko, že se na předváděcí akci upíší k něčemu, co vlastně nechtějí a nepotřebují.

Tyto výlety financuje město?

V podstatě ano. Senioři přispívají na autobus a oběd jen symbolickou částkou, aby to pro ně bylo finančně únosné. Důležité je nabídnout jim alternativu k předváděcím ak­cím.

Co je na tom pravdy, že chystáte digitalizaci kina?

Je pravda, že o tom uvažujeme. Samozřejmě to není levná záležitost a bude záležet na tom, zda se nám podaří získat dotaci. Díky digitalizaci by se kino mělo stát pro diváky atraktivnější, mohlo by rychleji přinášet více filmových novinek a přitáhnout více diváků.

Zaznamenal jsem i další netradiční projekty jako například příspěvek občanům na kastraci koček. Zkuste to prosím přiblížit.

Jde o to, že v jedné místní části lidé začali krmit toulavé kočky a ty se pak začaly nekontrolovatelně množit. Tímto způsobem se snažíme motivovat občany, aby alespoň své kočky dali kastrovat.

Také jsem zaznamenal motivaci občanů ke třídění odpadu formou slevy z poplatku za odpad. Jak to funguje?

Jde o motivaci jak morální, tak finanční. Máme bonusový program Třídím. Účastníci v něm za každý kilogram separovaného odpadu získávají slevu na poplatku za komunální odpad. Jeden z účastníků tímto způsobem ušetřil třetinu z ročního poplatku.

Blíží se výročí obsazení republiky nacistickými okupačními vojsky v roce 1939. Chystáte k tomuto výročí nějaké akce?

Pro náš region je významnější sedmdesáté výročí letecké bitvy nad Valašskem ze srpna 1944. V našem blízkém okolí také existovalo silné odbojové hnutí. Hodně se toho dá najít v našem muzeu. Tam jsem chodíval už jako kluk s kamarády dívat se na všemožné zbraně.

Když je řeč o odboji, máte tu i nejednoho slavného rodáka.

Ano, je jich více. Zmíním především Josefa Valčíka, rodáka z nedaleké Smoliny, který se dokonce podílel na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1942. Odpor k diktaturám je ve zdejším kraji hluboce zakořeněný a to se ukázalo i za bývalého režimu.

Máte ve vaší rodině nějakou neblahou zkušenost s bývalým režimem?

Můj strýc i otec byli za dob komunismu oba vězněni a biti ve věznici v Uherském Hradišti. Kromě toho jim zabavili majetek a zrušili živnosti, takže by se dalo říci, že v rodině s tím zkušenost máme.

ROMAN BUČEK