Jde o věhlasného záhadologa Ericha von Dänikena ze Švýcarska, jenž svou oslnivou pisatelskou kariéru zahájil na sklonku 60. let minulého století svou knihou Vzpomínky na budoucnost. Krátce před čtvrteční dvacátou hodinou jeho asistent rázně zastavuje další zájemce o podpis s vysvětlením, že Dänikenova přednáška na téma Soumrak bohů a Tajemný Egypt má začít už za několik minut.

Hlediště divadla zaplněné diváky snad všech věkových kategorií pak bouřlivým potleskem vítá tohoto kontroverzního, leč mimořádně populárního autora 32 knih přeložených do 28 jazyků světa, kterých se doposud prodalo sotva uvěřitelných 64 milionů výtisků. „Já jsem vždycky pyšný, když můžu být v Česku, protože si myslím, že mezi Švýcary a Čechy je více než spojení,“ říká Däniken úvodem a plynule přechází k ožehavým tématům, na něž přítomní nedočkavě čekají.

Kosmické lodě kolem Země

„Nikdo neví, jak je to dávno, ale v minulosti kroužily kolem staré dobré Země gigantické kosmické lodě. Víme to z antických legend. Mnoho z našich předků mělo to privilegium, že je osádka kosmických korábů brala s sebou nahoru. A když se vrátili na zem, tak o svých zážitcích napsali,“ začíná Däniken rozvíjet svou teorii o vlivu mimozemských civilizací na pozemský vývoj. Mezitím se na plátně nad jevištěm objevují snímky, jež doplňují záhadologovo vyprávění v němčině vzápětí překládané do našeho jazyka. Podle Dänikena existovali v minulosti lidé, kteří byli v kosmických lodích na oběžné dráze vyučováni. „Já dokonce znám jména těch učitelů. Jedním z nich byl sedmý patriarcha z doby před potopou. Možná si řeknete, to jsou jenom pohádky, jenom fantazie, avšak spousta lidí ve středověku popisovala cestu do nebe, kde se vyškolili a vrátili se v pořádku zpátky na Zem. Jestliže tomu tak bylo, tak tito lidé toho určitě věděli víc než zbytek lidstva a nějak se to jejich vědění odrazilo ve vývoji tady dole na Zemi,“ předkládá záhadolog své tvrzení, pro mnohé na hranici uvěřitelnosti, a dodává, že může uvést hned několik příkladů věcí, které se na Zemi nacházejí, ale určitě nevznikly přirozenou evolucí technologie.

Jste nakloněni, nebo dokonce věříte teoriím Ericha von Dänikena? Hlasujte v anketě do pondělí 16. ledna do 18. ledna

Záhada Cheopsovy pyramidy

Většinu ze zhruba dvouhodinové přednášky pak Däniken věnuje výčtu a popisu zmiňovaných konkrétních předmětů, které jsou v různých částech světa k vidění. Podle něj jde o neklamné doklady někdejších technologických zásahů mimozemšťanů do pozemských struktur. Se strojově precizní němčinou se pak pokouší ani nedutajícím posluchačům dokládat důkazy na podporu svých slov. Klíčovým objektem, na němž chce své domněnky prezentovat, je podle něj Cheopsova pyramida. „Jsou v ní tři komory nacházející se od sebe v určitých vzdálenostech. Poměr těch vzdáleností je stejný jako poměr vzdáleností vnitřních planet Merkur, Venuše a Země. Velká pyramida mimo jiné stojí přesně v místě, odkud je její vzdálenost do středu Země stejná jako vzdálenost k severnímu pólu,“ vysvětluje Švýcar pozorně naslouchajícímu publiku. A podobně zajímavých skutečností je v pyramidě údajně mnohem víc. „Ono se to někdy i přehání, a když to pak člověk zkontroluje, zjistí, že to ne vždy souhlasí. Několik z nich je však natolik přesných, že se musíme ptát, jak je to vůbec možné,“ líčí Däniken.

O mimozemšťanech hovoří i bible

Ten je přesvědčený, že dalším výrazným zdrojem informací, kde se to jen hemží mimozemšťany, je spousta pasáží v samotné bibli. „Vědci mi říkají, že si má tvrzení nemají kde ověřit. Podle mě si ale stačí otevřít a pořádně pročíst Starý zákon. Třeba tu část, kde některé z věcí popisuje Ezechiel, tedy povoláním vrchní kněz v Jeruzalémě,“ vybízí záhadolog. Ezechiel v jedné z kapitol popisuje setkání s Bohem, při němž je transportován na vysokou horu do rozsáhlého objektu, jenž má za úkol změřit. „Jsem věřící člověk. Nevím sice, co Bůh je, byli chytřejší lidé, kteří se jej pokusili definovat, ale vím, že můj Bůh nepotřebuje žádný létající stroj, aby se dostal z bodu A do bodu B, který má křídla a víří prach. Můj Bůh, v něhož věřím, je všudypřítomný,“ naznačuje Däniken. Mimozemšťané podle něj počítali s tím, že se Ezechielem bude někdo v budoucnosti zabývat, klást si otázky. „Určitě věděli, že se bude pátrat po důkazech, že tady v minulosti byli. Na základě nesčetných indicií a očitých svědků můžeme dnes konstatovat, ano mimozemšťané nás před tisíciletími skutečně navštívili, a teď by se toho měla chopit věda a pátrat po skutečných důkazech. Ty nezmizely,“ posílá Däniken těsně před 22. hodinou svou výzvu do publika. Po potlesku přítomných pak stíhá ještě půl hodiny odpovídat na jejich otázky, v nichž mimo jiné přiznává, že nikdy v životě neviděl UFO, nevěří na přítomnost mimozemšťanů mezi námi a teorii o konci světa související s letos končícím may-ským kalendářem svými argumenty smetl ze stolu.

Obdiv cestovatele

Po dvou a půl hodinách tedy odcházím s ostatními ze sálu s pocitem, že onen velký Däniken je člověk spíše skromný, jenž si na nic nehraje a nesnaží se o víc než jen o to pokládat otázky a po svém si na ně i odpovídat. Jedním z přítomných byl na přednášce také 92letý věhlasný zlínský cestovatel Miroslav Zikmund, který se mi u východu z divadla přiznal, že je Dänikenovým příznivcem. „Pana Dänikena jsem dnes potkal fyzicky poprvé, ale jeho knížky znám. Jeho Vzpomínky na budoucnost jsem pečlivě studoval a musím přiznat, že na většině míst, která ve svých knihách popsal, jsem byl, počínaje Baalbekem, Cuscem, Machu Picchu až po pyramidy. Na vrcholu té Cheopsovy jsem dokonce přenocoval. Obdivuji především jeho fantastickou paměť a odvahu, s jakou hodil vědcům rukavičku se slovy Dokažte mi, že se mýlím,“ hodnotí Zikmund závěrem svůj pohled na Dänikena, jehož například významný tuzemský popularizátor astronomie Jiří Grygar považuje za pouhého šarlatána.

Erich von Däniken: Jeho odpůrci z řad vědců ho zarputile nazývají švýcarským hoteliérem, zatímco miliony lidí po celém světě již 40 let hltají jeho knihy. Erich Anton Paul von Däniken se narodil 14. dubna 1935 ve švýcarském Zofingenu jako syn majitele továrny na výrobu oděvů. Po absolvování obecné školy v Schaffhausenu studoval na humanitním gymnáziu College St. Michel ve Fribourgu. Během studií se začal zajímat o historii, lety do vesmíru, náboženskou filozofii a nevyřešené archeologické záhady. Zabýval se také elektronikou, molekulární biologií a mutacemi lidského pokolení. Vypracoval se na manažera velkého hotelu, ale jeho zájmy směřovaly jinam. Celý svůj život i tvorbu zasvětil myšlence, že naši Zemi v dávné minulosti navštívili mimozemšťané, zanechali zde řadu stop a výrazně ovlivnili naši civilizaci. Napsal 32 knih, které byly přeloženy do 28 jazyků. Doposud se jich prodalo neskutečných 64 milionů.

Spisovatel a záhadolog Erich von Däniken: Na letošní konec světa se spolehnout nemůžeme. V datování plaveme

Které další velké záhadě byste se chtěl ještě věnovat?

Podzemním chodbám a komorám pod pyramidou.

Kde berete energii ve svém věku pořád a pořád pátrat, cestovat, pracovat?

Já jsem úplně obyčejný člověk. Kouřím, piju, ale Bohové mě asi milují. Musím se však přiznat, že bádání, kterému se věnuji, je tak napínavé, že to člověka nemůže unavit.

Čím se zabýváte teď?

Pracuji na pětisvazkové sérii. První z nich s názvem Pozdravy z doby kamenné se objevil i v Česku. Ten druhý s názvem Co je špatně v zemi Májů, se u vás zatím určitě neobjevil. Třetí svazek bude o Egyptě. Všech pět bude hotových do dvou let. Celkem půjde o pět set stránek textu a tisíc fotek. Jenom na okraj, už jsem 51 let ženatý se svou manželkou a když spolu sedíme u skleničky vína, tak jí říkám: „Dej mi ještě chvilku času a uvidíš, že ze mě určitě něco bude (smích).“

Jaká je tedy vlastně vaše dosavadní pisatelská produkce?

„Napsal jsem dohromady 32 knih a mezitím 5 románů. Byly přeloženy do 28 jazyků a prodáno bylo něco přes 64 milionů výtisků. Určitě si říkáte, že ten chlap musí být odporně bohatý, ale to je úplně špatně. Nemám ani vilu, ani bazén, ani nejezdím cadilacem, ale žiji v malém dřevěném domku v horách ve Švýcarsku. Příjem zhruba těch 300 tisíc ročně sice mám, ale vydám je na další pátrání po záhadách ve světě a to, co mi zůstane, mi ve Švýcarsku sebere daňový úřad (smích). Nemám žádný důvod si naříkat, jenom chci ukázat, že jsem nikdy nezbohatl.

Když jsme zaparkovali své tatry na úpatí Jupiterova chrámu. Ta auta byla nepatrná oproti těm mnoha tisícitunovým blokům, o kterých jste psal. Řekněte mi, kdy dali historici a archeologové za pravdu tomu fantastovi, vizionáři, provokatérovi? (Otázku položil Miroslav Zikmund.)

Jsem moc vděčný, že mám v publiku tak slavného cestovatele. K tomu, co jste řekl v úvodu svého dotazu, můžu říct, že je opravdu záhadou i pro vědce, kdo ty obrovské mnohatisícitunové bloky tak precizně opracoval.

Jaký názor máte na to, že podle některých tvrzení jsou mimozemšťané mezi námi?

Já si myslím, že díky těm technologiím, které mají, nás sice pozorují, ale nevěřím, že by běhali mezi námi. Mimochodem, já jsem nikdy neviděl UFO.

Co si myslíte o konci Mayského kalendáře a vlivu této skutečnosti na naši realitu?

Mayové mají několik kalendářů. Můžeme si je představit jako ozubená kola o různých velikostech, která do sebe zapadají. Když stojí, uděláme si tečku. Pak se ta nestejně velká kola začnou točit. Jak dlouho bude trvat, až se tato značka dostane přese všechny ozubené výstupky? Abychom to mohli zodpovědět, museli bychom vědět, kdy se ta kola začala otáčet. Specialisté na mayskou kulturu to přepočítali na náš kalendář a říkají, že ten mayský kalendář má začátek 13. srpna 3314 před naším letopočtem. A ta pomyslná tečka, která byla učiněna na počátku, se má dostat zpět na původní místo 23. prosince 2012. Když to ale doběhne do té výchozí pozice, tak se čas nezastaví a běží to dál. Stejně, jako když u nás skončí rok 31. prosincem. A navíc nikde nestojí, že by pak měl nastat konec světa. Máme problém převést mayský kalendář na ten křesťanský. Ranní křesťané totiž ani pořádně nevěděli, kdy se Kristus vlastně narodil. V tom stanovování dat plaveme jak v pudinku. Na toho 23. prosince se prostě spolehnout nemůžeme.

Otázky rozhovoru pokládali účastníci přednášky ve čtvrtek v Městském divadle ve Zlíně