Mnozí vnímají, že se děje něco neobvyklého, a i když mají svůj vlastní svět, dokáží velmi citlivě vnímat naše rozpoložení nebo náladu. Právě proto se snažíme, aby přes veškerá opatření život plynul dál, a to co možná nejpřirozeněji.

A když se vrátím k rodině, i když ten osobní kontakt není možný, nabízíme klientům možnost komunikovat s blízkými prostřednictvím aplikace Skype, rodiny nám také posílají videopozdravy, fotografie a textové zprávy, a i my se snažíme na sociálních sítích pravidelně zveřejňovat fotografie ze života v centru. Využíváme v této době moderní technologie, jak jen to jde.  

Klienti patří mezi nejohroženější

Starší a nemocní lidé, tedy klienti našeho Alzheimercentra, patří do té nejohroženější skupiny populace. Nejenom já, ale všichni zaměstnanci, dodržujeme přísnější opatření, především v podobě častější dezinfekce, nošení ochranných pomůcek nebo například zvýšeného přísunu vitaminů.

Kromě toho tady v minulých dnech proběhla plošná dezinfekce prostor, takže i touto formou se snažíme zajistit klientům bezpečné a zdravé prostředí. A samozřejmě se snažím v maximální možné míře omezit kontakty s lidmi mimo naše pracoviště, a to jen na nejbližší rodinu.  

Práce s lidmi postiženými různými typy demencí je skutečně krásná v tom, že mi připomíná práci s dětmi. V jistém smyslu slova jsou totiž naši klienti dětem opravdu podobní, jsou bezprostřední, mají radost i z maličkostí, zároveň jsou velmi křehcí a stejně jako děti potřebují co nejvíce lásky, potřebují mít pocit, že jsou užiteční a že někomu na nich opravdu záleží. 

Smysluplný program pomáhá

V Alzheimercentru Zlín pracuji jako aktivizační pracovník, takže se snažím přispět k tomu, aby klienti zůstali co nejdelší dobu soběstační. V programu máme množství aktivit a terapií, které klientům dělají radost a pomáhají jim, ať už jsou to pohybové aktivity, výtvarné činnosti, kognitivní práce (luštění křížovek nebo různé kvízy), ale také například akce, které se vztahují k danému ročnímu období nebo svátkům - aktuálně máme za sebou fašank, velikonoční pomlázku, čeká nás pálení čarodějnic a mnoho dalších akcí, na které se těší nejenom klienti, ale také my zaměstnanci, protože právě ve chvílích, kdy vidíme radost v očích klientů a jejich úsměv, si uvědomujeme, že to všechno má smysl. 

Oblíbených rčení mám hned několik. V některých chvílích si říkám: "Nedělej jiným to, co nechceš, aby jiní dělali tobě" a aktuálně třeba "Když ti v životě něco schází, dej to prvnímu člověku, kterého potkáš - třeba jen úsměv nebo pohlazení". A funguje to opravdu zázračně.  Mám dva kluky, oba jsou to malí sportovci, takže volný čas se snažím trávit aktivně venku - s balonem, na kole nebo jen tak na zahradě. Kromě toho už několik let běhám. A právě běh, čerstvý vzduch a vítr ve vlasech je pro mě velkým zdrojem energie, optimismu a dobré nálady. 

Mám velmi ráda jednu historku, která se mi stala krátce po mém nástupu do Alzheimercentra. Šla jsem doprovodit jednu klientku na pokoj, a přitom jsem se ji ptala, jak se jmenuje, abychom společně ten správný pokoj našly. Od kolegyně jsem to jméno věděla, ale klientka si vzpomenout nemohla a když jsem ji to její jméno řekla, začala se smát, byla upřímně nadšená a překvapená, že mohla tak krásné jméno zapomenout. A já jsem si s úsměvem řekla: "Tak a jsem opravdu v Alzheimercentru". ?