Akci otevřela přednáška o pozadí konfliktu a jeho původu.

“Rusko přemýšlí, jako koloniální velmoc 19. století, zatímco Evropa se posunula po druhé světové válce k ekonomické spolupráci. Proto se nám těžko Rusům rozumí. Vnímají jako ohrožující, že se na Ukrajině zvedal hrubý domácí produkt, byla orientovaná na Západ a snažila se vstoupit do NATO. U jeijch hranic tak vzniká ohrožení ruského způsobu života, kterému se musí bránit.” vysvětlil docent Radim Šíp, který setkáním prováděl.

Další příspěvek přednesla Galina Usatenko ukrajinská pedagožka a host diskusního setkání. “Náš národ je sjednocený a věříme, že vyhrajeme. Ruské propagandě se nedaří vytvořit obraz, že si místní přejí republiky, tak jak je známe z Donbasu. Falešné zprávy ruské propagandy začínají vypadat jako satira,” věří.

Ilustrační foto
Rozhodnutí opustit rodinu bylo strašně těžké, říká mladá Ukrajinka

Zlínská univerzita spolupracovala s ukrajinskými školami mimo jiné při projektech na rozvoj vzdělávání a výměnu zkušeností učitelů. Systém vzdělávání na Ukrajině není zatím válkou zcela zničen, tamní pedagogové se snaží, aby fungovaly alespoň online platformy distanční výuky na středních a vysokých školách – v zásadě podobně jako během pandemie covid-19, tentokrát se však vyučování vyhýbá například časům, kdy hrozí nálety. Studenti také samozřejmě nemají tolik příležitostí připojení k internetu.

Největší problém je v ale organizační a psychologické části. Mladí lidé přišli o své školy, obydlí nebo své knihy.

“Proto chci poděkovat za to, že naše děti a studenti u vás najdou místo, kde se v klidu vzdělávat. Pomoc, kterou byste mohli poskytnout, je hlavně ve vyhledání ukrajinských učitelů a profesorů. Co se týče nálady, motivace a chuti učit se, ta je vyšší, než dříve, protože je to projev života a budoucnosti Ukrajiny.” vysvětlila Galina Usatenko.

Od 1. dubna na univerzitách začíná distanční studium. Pokud není možné studovat na dané univerzitě, studenti se na principu vnitřní mobility mohou přesunout na jinou univerzitu v rámci svého oboru. Totéž platí pro zahraniční studenty, i když se jich už většina vrátila domů. Studenti, kteří jsou součástí ukrajinských vojenských sil a brání vlast, si mohou posunout termíny a tento čas se jim nebude počítat do studia.

“Potřeba dobrovolníků je obrovská. Nejvíc sháníme tlumočníky, koordinátory a dobrovolníky, kteří pomohou s péčí o děti” vyjmenovává Markéta Sevišová, koordinátorka pomoci uprchlíkům na UTB.

Ruská studentka Anastasia Filinová 22. března 2022 ve Zlíně
S tlumočením na zlínské univerzitě pomáhá i studentka z Ruska

Další pomoc zahrnuje například vyklízení a chystání prostor pro ubytování. Komunikace mezi dobrovolníky probíhá ve facebookové skupině UTB pro Ukrajinu - dobrovolnictví.

Zpočátku k nám přicházeli hlavně Ukrajinci s vazbami na české známé, pozdější vlny už je ale nemají a bojí se o život. Většina počítá s návratem domů, jsou to navíc hlavně matky s dětmi.

“Každá hodina se počítá, není potřeba pravidelně pomáhat v některém zařízení. Způsobů pomoci je hodně a každý malý čin se v pomoci projeví. Navíc jazyk nemusí být nutně bariéra, máme překladače, čeština a ukrajinština jsou podobné, a například děti se intuitivně domluví.” uzavírá také Zdeňka Vágnerová, koordinatorka mezinárodních projektů na Ukrajině.

AUTORKOU JE EXTERNISTKA IVANA SOCHOVÁ