Textilem se prodírá například Dagmar Slezáková ze Zlína.

„Určitě si něco vyberu, něco se nám tady beztak zalíbí. Tato akce je úžasná. Vloni jsem tu byla poprvé a letos opět nemůžu odolat," přiznává Slezáková a zaujatě si prohlíží halenku visící na věšáku.

Marie Šrámková už v ruce pevně svírá figurku slona. Nedala by ji prý zpátky ani za nic. „Slony jsem začala sbírat už v roce 2010. Doma jich mám moc, ani nevím kolik," vysvětluje s úsměvem seniorka z Fryštáku.

Její dcera polohlasně dodává, že jich má doma prý jen nějakých pět set. „Ve středu, o prvním dni jarmarku, jsem tu také byla. Koupila jsem si plyšového slona. Viděla jsem tu ještě jednoho, chvíli jsem se rozmýšlela, ale nakonec jsem si jej nekoupila. Aspoň z něj bude mít radost nějaké dítě," podotýká.

Koutek s porcelánovými dekoracemi či servisem hrníčků s podšálky obchází Jana Nečasová ze Zlína. Jednu drobnost si už vybrala.

„Přišla jsem se sem podívat jen tak ze zajímavosti. Každá akce je správná, když je na dobrou věc. Myslím, že dobročinné akce mají svůj smysl. Navíc teď před Vánocemi jsou lidé otevřenější a ochotnější," říká Nečasová a odchází kousek dál k jinému sortimentu.

Bez povšimnutí nezůstávají ani knihy, byť jsou mnohé z nich už staršího data. Jednou z nich listuje senior Jan Komínek ze Zlína.

„Přemýšlím, že bych nějakou mohl udělat radost své manželce, nebo třeba i vnoučatům. Vidím tu třeba dětskou knížku s říkankami," ukazuje Komínek.

Mnozí návštěvníci se přemisťují také do prvního patra Tkalcovny Naděje, která 7. ročník dobročinného nadějného bazaru pořádá. Výtěžek promění v pomoc seniorů a lidem s Alzheimerovou nemocí, o které pečuje v Domě pokojného stáří a Denním stacionáři Naděje Zlín.

Nejrůznější věci na bazar nosili lidé v období prázdnin a září. Pracovníci Naděje je pak museli třídit, což není zrovna jednoduché.

„Ne každý daruje něco pěkného. Bohužel se najdou i tací, kteří se zbavují v podstatě odpadu. Pro nás je to pak náročné, musíme platit za sběrný dvůr, zatíží nás to personálně," přibližuje Zuzana Šlúchová z pořádající zlínské Naděje.

Tak zase za rok se srdcem na správném místě na osmém ročníku. A snad už bez starých nepoužitelných krámů.