Reportérka Zlínského deníku Marie Šidlová pomáhala dva týdny ve Vinogradovu. V seriálu si můžete přečíst, co vše ji potkalo

Tedy zhruba pětadvacetitisícovém městečku nedaleko maďarských hranic. Zatím nevím, co od následujících čtrnácti dnů očekávat. Ale jsem z vesnice, takže ručičky od těla nemám. A pracovat místo dovolené taky nepojedou špatní lidi, říkám si.

„Maru, jak vůbec jedeš na tu Ukrajinu? Na občanku, nebo na pas?“ ptá se mě kolegyně Silvie. Skoro dostávám infarkt. Volám domů. „Mami, nevíš, kde mám pas?“ otravuji krátce po poledni v práci svou mamku. „Co já vím?“ „Tak jak přijdeš domů, podívej se, prosím tě. Jinak mám problém.“

Je 16 hodin ve čtvrtek odpoledne 22. července. Na mobilu mi pípne zpráva: PAS MAM. ALE OBRATEM VOLAJ ZPATKY. Samozřejmě tuším, co mi chce domov sdělit a tuhne mi krev v žilách. „Platnost mu vypršela loni na podzim,“ informuje mě mamka. Já jsem tak blbá, nadávám si všemi možnými jmény. Sedím v práci u internetu a urychleně začínám sledovat stránky pasových oddělení v okrese.

Dozvídám se o možnosti vyřízení „bleskpasu“, ale ve většině případů na objednávku. Obvolávám proto s hrůzou nejrůznější známé, u kterých se ujišťuji, že mi úředníci vydají cestovní doklad i bez předchozího ohlášení, a to v den příchodu. Vynervovaná uléhám večer do postele a nemůžu dospat rána.

V pátek v půl sedmé ráno cestuji do Uherského Brodu. V zaměstnání u mého taťky si vyzvedávám starý pas a vyfasuji zrovna dvě sklenice zavařených okurek k tomu. Ještě neodbilo ani osm a už stojím na radnici před cedulkou pasy.

„Máte štěstí, včera nám přístroj na tištění pasů nefungoval,“ usmívá se milá úřednice. „Ale běžte se ještě vyfotit a připravte si patnáct set korun,“ dodává.
Za hodinu si pas s půlroční platností s velkým oddechem vyzvedávám. Takže nakonec pojedu… jdu se sbalit.

Vyhrajte vstupenky na Truck sraz v Březůvkách

Soutěž o lístky na sraz a doprovodný program, který se koná v sobotu 21. srpna.

Více informací o soutěži a samotné akci zde!