I přes varování lékařů totiž zůstává počet nemocných s akutním infarktem vysoký.

Na Kardiologickém oddělení Krajské nemocnice T. Bati bylo v roce 2020 hospitalizováno 281 akutních pacientů s infarktem, v loňském roce to bylo celkem 255 pacientů. Letos do konce srpna měli kardiologové v péči 174 lidí.

Jak infarkt poznat?

„Infarkt se zpravidla projevuje náhle vzniklou bolestí, typicky na hrudníku s vyzařováním do levé ruky. Projevy však mohou být i atypické například bolesti mezi lopatkami, v horní části hrudníku se zasahováním až do krku a dolní čelisti. Rozvoj bolestí může mít i postupný charakter. Chvíli se objeví, na chvíli poleví a vzápětí se objeví znovu. Infarkt se však může objevit i bez varovných příznaků, bez předchozí bolesti, náhle vzniklou poruchou rytmu, tzv. fibrilací komor, která vede k zástavě srdce a náhlé poruše vědomí. V takovém případě hovoříme od tzv. náhlé smrti,“ popisuje primář Kardiologického oddělení KNTB Zdeněk Coufal.

Tento stav bez okamžité pomoci okolí v podobě zevní srdeční masáže a bez odborného zásahu končí smrtí nebo nezvratným poškozením mozku.

„Krevní oběh je potřeba obnovit do pěti minut od zástavy,“ dodává Coufal.

Prevence onemocnění srdce

Základem je zdravý životní styl a léčba ovlivnitelných rizikových faktorů.

„Vyvarovat se nadváhy, mít dostatek pohybu v podobě alespoň dvou půlhodinových procházek denně, omezit sedavý způsob života a udržovat si normální krevní tlak. Důležité je také redukovat vysoké hladiny krevního cholesterolu a hlídat si krevní cukr. Samozřejmostí je nekouřit, dehtové produkty kouření výrazně usnadňují ukládání cholesterolu do cévní stěny a společně tak násobně zvyšují riziko infarktu,“ varuje primář zlínské kardiologie Zdeněk Coufal.