Kliknutím zvětšíteÚprava veřejných prostranství, zrekonstruovaná škola za 60 milionů, opravené chodníky a komunikace, podpora spolkové činnosti, vznik rozvojového územního plánu s podporou bydlení, aby z obce obyvatelé neodcházeli.
To jsou jen některé z viditelných stop samostatného působení obce, která se 17. května 2008 referendem osamostatnila.
„Stálo nás to všechny mnoho úsilí,“ uvedl starosta Želechovic nad Dřevnicí Michal Špendlík, který obětoval obci více než 13 let svého života a i svou pracovní kariéru.
Podle zastupitelky obce a poslankyně Aleny Gajdůškové mohl být Zlín doposud stotisícovým městem s výhodami pro všechny obyvatele, kdyby zlínská radnice lépe vnímala potřeby místních částí.
„Želechovice naprosto viditelně rozkvetly,“ uvedla. Nejhezčí podle ní je, že obec společně žije, fungují spolky a v průběhu roku se děje spousta zajímavých akcí.
Nadšená samostatností obce je i domácí Miroslava Borovičková. „Vím, že všechno nejde hned,“ sdělila. Vidí ale, že veřejné služby jsou na mnohem vyšší úrovni, investice do infrastruktury podstatně mění kvalitu života v obci a oceňuje i pozitivní přístup radnice k lidem.
VĚČNÉ DOHADOVÁNÍ O FINANCE ROZHODLO
Když Michal Špendlík v roce 2006 společně se současnou místostarostkou Hanou Svobodovou požadoval pro obec po Magistrátu města Zlína více pozornosti a financí na předkládané projekty, netušil, že se jeho život v následujících letech zcela změní. Pracoval na vysoké pozici v bance a posléze se mu slibně rozvíjelo podnikání.
V roce 2009 už byl ale jedničkou na kandidátce v historicky prvních volbách samostatné obce.
„Věčné diskuse s městem o podfinancování jednotlivých oblastí v obci nás dovedly k myšlence osamostatnění,“ uvedl starosta. Tehdejší místní část Zlína generovala příjmy do městské pokladny ve výši téměř 40 milionů.
„Město nám vracelo tak desetinu,“ vysvětlil. Selskými počty došli k závěru, že pokud začnou hospodařit sami, získají na rozvoj obce přibližně 16 milionů ročně. Podpora ze strany Želechovických byla vysoká. Volební účast v referendu o osamostatnění obce dosáhla 80 %, přičemž pro hlasovalo 95 % zúčastněných.
„Pak nastaly šarvátky s městem. Trvaly skoro dva roky,“ uvedl starosta. Vypořádání nemovitého majetku: budov, lesů a pozemků vyplývalo jednoznačně ze zákona.
„Město nám ale například chtělo vyměnit nová hasičská auta za stará nebo zrušit čerstvě zavedenou městskou hromadnou dopravu, o kterou jsme léta usilovali,“ doplnil Michal Špendlík s tím, že se vše učili za pochodu.
Nejtěžší podle něj bylo dát do pořádku všechny právní náležitosti a vyhlášky, které byly základem pro chod obce.
VYBUDOVALI, CO CHTĚLI A JEŠTĚ NĚCO NAVÍC
Ze začátku hasili hlavně havarijní stavy.
„Opravy mostů nebo staticky nestabilní prosklenou stěnu hlavního schodiště ve škole,“ vysvětlil starosta.
Zastupitelům obce se během let podařilo vybudovat vše, o co před lety žádali město a mnoho dalšího.
„Problémy, které jsme tehdy považovali za nejdůležitější, ale s odstupem času již tak nehodnotím,“ připustil první muž obce.
Téměř deset let na židli starosty mu odhalilo zásadnější problémy: vytvořit územní plán a tím podpořit podnikání a bydlení v obci, udržovat obec se všemi veřejnými prostranstvími, rekonstruovat školu a školku, podpořit veřejný a spolkový život a rozvoj infrastruktury. Podle něj se ale vždy najde někdo, komu se nelíbí fasáda nové školy nebo nové parkoviště.
„S tím se v demokratickém zřízení počítá,“ dodal.
21
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
