Co dnes poslouchají žáci ve škole o komunistické éře u nás a o sametové revoluci?

„Některé děti o tomto období vědí opravdu mnoho. Vypráví jim o ní doma rodiče, nebo prarodiče,“ uvedl učitel dějepisu, občanské výchovy a dějepisu na základní škole ve Fryštáku Tomáš Nedbal.

Historie se stala jeho koníčkem, zejména pak období 2. světové války.

Přiznal ale, že na druhou polovinu 20. století v hodinách dějepisu ani českého jazyka nezbývá mnoho času.

„Věnuji se hodně tématům, které děti opravdu zajímají. U nich zůstanu déle. Pak se stává, že na dobu po roce 1945 už není tolik času,“ uvedl učitel.

Děti podle něj ale dokáží na základní pojmy a dobové milníky socialistické éry reagovat.

„Mnoho z nich vidělo seriál Vyprávěj nebo Pelíšky a Pupendo i další filmy, které se tomuto období věnují,“ přidal.

Setkává se prý ale i s tím, že se dříve shodný názor na komunistickou minulost vytrácí. Mýtus sametové revoluce, která vedla k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na demokracii, se rozpadá.

Od dětí prý zaznívají i názory, že komunismus vlastně nebyl až tak špatný.

„Některé děti uvádějí, že nebyla žádná nezaměstnanost, že nebyli bezdomovci,“ vyprávěl Tomáš Nedbal.

„Snažím se jim uvést události a fakta do souvislostí. Nepřesvědčuji je, co je a co není pravda,“ přidal.

Žáci by se podle něj měli hlavně dovídat o tom, v jaké atmosféře žili jejich rodiče a prarodiče.

„A není až zas tak důležité, kdo jim ty informace poskytne. Většinou jsou stejně ovlivnění rodinným prostředím. Některé děti se pak často diví, co se u nás za socialismu dělo,“ uvedl.

Mnoho dětí podle něj ví, že maminka nebo babička stály ve frontách na základní hygienické potřeby, že měli všichni téměř to samé, že mnoho věcí běžně k dostání nebylo.

Že se o „některých“ věcech prostě bavit nemohlo a že se většinou nezveřejňovaly pro režim nevhodné informace.

„Cenzura byla prostě všude,“ doplnil.

Dětem doporučuje, aby si k různým tématům přečetly knihy. K drogové tématice té doby třeba Memento od Radka Johna nebo My děti ze stanice ZOO.

„Nejlepší drogová prevence. Věřím, že málo dětí, pak chce drogy vyzkoušet,“ domnívá se učitel.

NORMY NA NÁSTĚNKY A ŽÁDNÁ SVOBODA

Po knize však podle něj sáhnou pouze jednotlivci.

„Zažil jsem ale i žáka, který byl opravdu sečtělý a věděl o procesech 50. let, o Miladě Horákové, o hrůzách komunismu. Mnohé děti na základních školách na to ale ještě nejsou zralé,“ vyprávěl.

Období před sametovou revolucí je součástí školního vzdělávacího programu.

„Základní informace získávají už i žáci na 1. stupni,“ uvedla ředitelka ZŠ Kvítková ve Zlíně Jaroslava Müllerová.

Podle učitelů je ale někdy těžké přiblížit žákům to, na čem se ani veřejnost a média nedokážou shodnout.

„Vzpomeňte si třeba, jak vypadaly školy? Normy na nástěnky, povinné účasti v průvodech nebo jen jedna „správná“ učebnice dějepisu. A žádná svoboda,“ doplnila.

Na oslavy 30 let od sametové revoluce jsou již podle slov ředitelky ve škole nachystaní.

„Žáci mají připraveny pracovní listy, v hodinách dějepisu a občanské výchovy se tématu budou podrobněji věnovat,“ sdělila.