„Jsou období, kdy nás sociální pracovnice z oddělení sociálně právní ochrany dětí častěji kontaktují s tím, že k nám potřebují umístit dítě. Například teď přes prázdniny,“ vypráví ředitelka Dětského domova a Základní školy Vizovice Eva Čapková.

Když se problémy v rodině hromadí, vyplouvají podle ní právě o prázdninách na povrch.

„Během školního roku dětem zabere spoustu času škola, o prázdninách se problémy prohlubují,“ vysvětluje Eva Čapková.

Právě během letních prázdnin, kdy rodina musí fungovat nejen v odpoledních a podvečerních hodinách, přibývá případů, kdy je potřeba zasáhnout.

„Většinou se jedná o rodiny, které jsou pod dohledem sociálních pracovnic delší dobu. Více telefonátů čekáme i na začátku školního roku, kdy rodiny nezvládnou povinnosti týkající se nástupu dětí do škol,“ zamýšlí se Eva Čapková.

KAPACITA JE TÉMĚŘ NAPLNĚNA

Ve Zlínském kraji je v současnosti 12 dětských domovů, které jsou schopné postarat se téměř o tři sta dětí. Většina z nich je naplněna asi na 85 a více procent.

„My jsme schopni přijmout děti pouze do kapacity zařízení, což je 16 dětí. Za měsíc červenec jsme byli osloveni s požadavkem na umístění dalších 13 dětí, které jsme však s ohledem na kapacitu už nemohli přijmout“ vypráví, o kolik dětí bylo potřeba se postarat minulý měsíc.

PŘÍLIŠ DLOUHÝ PROCES

Děti jsou do dětských domovů umísťovány až v případě, kdy se vyčerpaly všechny ostatní možnosti náhradní rodinné péče, včetně péče pěstounské. Podle Evy Čapkové však celý tento proces trvá dlouho, což s ohledem na vývoj dítěte není zcela správně.

„Děti by se měly do dětských domovů umísťovat o něco dříve, aby se speciální pedagogové na nich ještě mohli podepsat,“ zamýšlí se ředitelka.

V poslední době většina dětí do domova přichází ve čtrnáctém a patnáctém roku života, kdy se na nich nevyhovující rodinné prostředí podepsalo natolik, že je malá šance děti naučit správným návykům a chování. Jedná se o děti z nefungujících rodin.

„Často jsou to promiskuitní matky, nezaměstnaní otcové, alkoholici,“ říká Eva Čapková.

„Děti nemají vzor ve fungující rodině, a proto nemusí být úplně připraveny do běžného života. Máme ale i šikovné matky, které prošly ústavní výchovou a založily nové rodiny a máme také takové, které to nezvládají,“ vyjadřuje se o budoucím životě dětí Marie Semelová, vedoucí oddělení sociálně právní ochrany dětí ve Zlíně.

„Snažíme se je do běžného života připravit, jak nejlépe umíme. Pomáháme jim a určitě to není tak, že jim v osmnácti dáme igelitku s jejich věcmi a zabouchneme za nimi dveře,“ vypráví ředitelka dětského domova.

„To je jeden z mýtů o dětských domovech,“ dodává. Děti tam mohou zůstat až do svých šestadvaceti let, pokud studují a zařídí si dohodu o dobrovolném prodlouženém pobytu.

ZAHRÁT SI FOTBAL…

Dalším podobným mýtem je podle ředitelky Čapkové to, že děti mají největší radost z plyšových hraček.

„Radost samozřejmě mají, ale je jen krátkodobá. Na Vánoce získáváme hrozně moc darů od sponzorů. Ráda bych ale, aby to fungovalo jinak,“ zamýšlí se ředitelka.

Největší radost by podle ní děti měly, kdyby za nimi někdo přišel, zjistil, co doopravdy chtějí a třeba si s nimi zahrál fotbal.

NA VÍKEND NEBO PRÁZDNINY?

Kolektiv Střediska rodinné péče uvádí, že pokud mají lidé zájem, mohou pomáhat tím, že vezmou dítě z dětského domova na výlet, víkend či prázdniny.

„Nejprve je potřeba ověřit, zda Vaše rodina má všechny předpoklady pro poskytování takové pomoci,“ informují na svých stránkách. Zájemci se tak mohou obrátit na sociální odbor úřadu obce s rozšířenou působností v místě trvalého bydliště s tím, že mají zájem tuto pomoc poskytnou. Rodina bude následně posouzena.

„Jakmile budete mít doporučující vyjádření, můžete požádat úřad o vytipování dítěte, které by takovou pomoc potřebovalo,“ informuje kolektiv Střediska náhradní péče.

Děti z dětský domovů nejvíce ocení váš čas

Karolína Machů