Byl obviněn z rozsáhlých úvěrových podvodů, kdy měl vystavovat fiktivní faktury, na základě kterých měl získávat z bank mnohamilionové úvěry a také z podvodu a navádění ke krádeži. Celkem si měl podnikatel trestnou činností v letech 1994 až 2000 přijít na téměř jednu miliardu korun. Z nelegálních zisků měl sponzorovat i vsetínský hokejový klub.

V devadesátých letech patřil mezi nejvýznamnější, nejznámější a nejkontroverznější podnikatele v Česku. Bývalý majitel vsetínského hokejového klubu a pozdější spoluvlastník Chemapolu založil mimo jiné i společnost Sezooz, která obchodovala s lehkými topnými oleji. Tedy s komoditou, která mnoho obchodníků v tomto oboru přivedla k pohádkovému bohatství, ale i ke zkáze nebo do vězení.

A tam nakonec skončil i dnes šestapadesátiletý Roman Zubík.

Falešné směnky

V dubnu 2001 jej policisté zatkli a obvinili z úvěrového podvodu. Podle vyšetřovatelů případu souviselo trestní stíhání se směnkami, které v dubnu 1998 neoprávněně vystavil státní podnik Slovenský plynárenský průmysl (SPP) pro Zubíkovu společnosti Sezoos Group Vsetín. Na základě toho pak Roman Zubík získal od Union banky úvěr ve výši 320 milionů korun. Se stejným postupem pak obchodník podle soudu vylákal 140 milionů korun od tehdejší Moravia banky.

O pár měsíců později jej vyšetřovatelé obvinili z dalšího podvodu. Škoda se tentokrát vyšplhala na 129 milionů korun.

„V roce 1997 vylákal jako předseda představenstva Sezoos Group po společnosti Paramo 129 milionů korun, za které měl této firmě dodat třicet tisíc tun ropy,“ sdělil krátce po obvinění státní zástupce Radek Bajgar z ostravského státního zastupitelství. Podle něj však Zubík slíbenou ropu nedodal a platbu, kterou za ni inkasoval, přesunul na své jiné aktivity.

„Obžalovaný při všech líčeních popřel, že by se mělo jednat o trestnou činnost. Podle něj byla veškerá činnost obchodně-právní,“ přečetl při pozdějším hlavním líčení ze spisu předseda soudního senátu Jiří Zouhar.

Také většina dalších machinací se týkala pohonných hmot. „Postupoval neexistující pohledávky, předstíral obchod s ropou a v bance uváděl při žádostech o úvěr nepravdivé informace. Navíc vylákal směnky a peníze za jejich proplacení použil na své podnikatelské aktivity,“ tvrdil tenkrát státní zástupce.

Fingované obchody

Podle soudu Zubík například fingoval nákup většího množství pohonných hmot. Transakce měla proběhnout mezi společnostmi Sezooz Group a Sezooz Oil. V obou byl Zubík jediným společníkem. Obchod se ale nikdy neuskutečnil a podnikatel tak připravil Komerční banku o 240 milionů ko­run.

Státní orgány v květnu 2001 obvinily Romana Zubíka z dalších dvou trestných činů, které měl podnikatel spáchat.

„Dopustil se klasického podvodu za 20 milionů korun, a navíc i návodu ke krádeži,“ sdělil tenkrát státní zástupce Radek Bajgar.

Podle něj měla při tom společnost Slovenský plynárenský průmysl přijít o 10 milionů dolarů, což při tehdejším kurzu dolaru činilo škodu 295 milionů korun. Jak státní zástupce v té době vysvětlil, obviněný podnikatel přesvědčil bývalého finančního náměstka SPP Ivana Mároše, aby z účtu společnosti u Komerční banky převedl na jeho soukromý devizový účet 10 milionů dolarů. „Tyto peníze pak použili na nákup akcií Chemapolu,“ doplnil státní zástupce.

Vyšetřovatelé také Romanu Zubíkovi mimo jiné kladli za vinu, že jménem své společnosti uzavřel v roce 1997 s firmou Sigma Energoinženýring z Olomoucka fiktivní smlouvu na dodávku strojů.

„Tuto pohledávku za 20 milionů korun ale převedli na jinou firmu, která za ni zaplatila. Firmy Sezoos a Sigma Energoinženýring po dohodě smlouvu v řádech týdnů zrušily. V souvislosti s touto transakcí byl stíhán i jednatel společnosti Sigma Energoinženýring Milan Šimonovský. Toho však soud zprostil v roce 2008 obžaloby.

„Předstíral obchodní činnost, zjišťoval si fiktivní doklady, aby vylákal úvěry nebo směnky. Ty pak prodával, stejně jako několik fiktivních pohledávek,“ shrnul v době procesu s Romanem Zubíkem jeho trestnou činnost mluvčí Vrchního soudu Olomouc Petr Angyalossy.

Cítím se nevinný, řekl Zubík u soudu

„Cítím se nevinný. K úmyslnému obohacení nikdy nedošlo, udělal jsem spoustu chyb, ale nikdy s úmyslem někoho poškodit. Pokud krajský soud předvolá další svědky, budeme mu nápomocni, ať už vypovědí v můj prospěch či nikoli,“ řekl později před soudem Zubík.

Ty se s Romanem Zubíkem táhly dlouhých 14 let. Nakonec si v prosinci 2012 za všechny své trestné činy u olomouckého odvolacího soudu vyslechl konečný a pravomocný verdikt. Souhrnný trest devět let vězení. V té době však již byl na svobodě, do té doby si totiž již větší polovinu trestu, tedy 5 let odseděl a to, že by šel zpět do vězení, bylo nepravděpodobné.

„Pokud nastoupí, tak první den ještě ani nepoloží tašku a může podat žádost o propuštění z výkonu trestu,“ potvrdil před devíti lety obhájce Zubíka Jiří Matijaševič.

Zákaz podnikání na deset let

Soud současně zakázal obžalovanému Zubíkovi podnikat a být ve vedení obchodních firem, a to po dobu deseti let. Podle platných výpisů z obchodního rejstříku je v současnosti již jednatelem a prokuristou několika převážně pražských firem, které se mimo jiné zabývají i realitní činností.

Jak z hlavních líčení před lety vyplynulo, měl Roman Zubík sloužit také jako prostředník mezi slovenským plynárenským gigantem SPP a společností Chemapol, o kterou slovenský SPP usiloval. A to na žádost tehdejšího generálního ředitele SPP Jána Duckého, kterého v roce 1999 zavraždil dosud neznámý pachatel. Za přípravu jeho vraždy byl prověřován i Roman Zubík. Tohle obvinění se však podnikateli nepodařilo prokázat.