Jeho cílem bylo prokázat, že lze v relativně krátkém čase dosáhnout výrazného snížení závislosti na fosilních zdrojích energie uhlí, ropě a zemním plynu, aniž by se to jakkoliv dotklo životní úrovně obyvatel či ekonomického rozvoje města.

„Tento projekt přinesl v pěti letech roční úsporu 4.800 tun oxidu uhličitého, respektive úsporu běžných energií ve výši přibližně 5,56 GWh ročně. To představuje 29,6 procent z původní spotřeby energie ve sledované oblasti Louky, Podhoří, Chlum a u vybraných objektů v centru města Zlína,“ sdělila mluvčí zlínského magistrátu Marie Masaříková.

Během pěti let, po které se Zlín projektu účastnil, byla provedena řada přínosných aktivit. Došlo k zateplení patnácti rodinných domků, dvou bytových domů celkem se 115 byty, tří kancelářských budov a mateřské školy v části Santražiny. Nově bylo postaveno čtyřiadvacet rodinných domků a dvě kancelářské budovy splňující požadavek projektu, aby jejich tepelné charakteristiky byly nejméně o třicent procent lepší, než vyžaduje platná stavební norma.

Staňte se našimi fanoušky na Facebooku!
Zde vás budeme v průběhu dne informovat o nejdůležitějších a nejzajímavějších událostech z regionu a hlavně vám nabídneme různé soutěže.

Dále bylo instalováno celkem dvacet solárních systémů pro ohřev vody v rodinných domcích a dva velkoplošné systémy. Jeden o celkové ploše kolektorů šedesát m2 na budově Technických služeb Zlín a druhý o kolektorové ploše dvě sta dvacet osm m2, který slouží k dohřevu vody v 50-metrovém krytém bazénu Městských lázní Zlín. Ten je navíc ohříván prostřednictvím tepelných čerpadel odpadním teplem, vznikajícím při provozu nových větracích jednotek.

V základní škole na ulici Mikoláše Alše v místní části Podhoří se uskutečnila instalace systému pro individuální řízení teploty v jednotlivých prostorách školy. Ten umožňuje regulovat teplotu nejen v průběhu dne a týdne, ale také podle typu aktivity. Například teplota v tělocvičně je samozřejmě regulována jinak než teplota ve třídách. o provozu bylo uvedeno celkem devět solárních neboli fotovoltaických elektráren, z toho sedm malých a středních o výkonu od 4 do 39 kW na střeše rodinných nebo kancelářských budov a dvě velké o výkonu 201 a 549 kW, obě v rekultivované části skládky komunálních odpadů v lokalitě Suchý důl.

V téže lokalitě byl instalován fermentor pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů, jehož produktem je takzvaný energetický kompost. Ten se ve směsi s hnědým uhlím spaluje ve zlínské teplárně. Dalším nezanedbatelným zdrojem energie, vznikajícím z komunálního odpadu, je skládkový plyn. Aby jeho spalování v teplárně bylo ekonomicky výhodné, musí obsahovat nejméně 40 % metanu. Právě zavedení pravidelného sledování parametrů skládkového plynu, dodávaného do teplárny, bylo jednou z aktivit podpořených projektem.

Mezi méně viditelné, avšak z hlediska dosažení cílů projektu velmi významné počiny patřila také optimalizace rozvodů tepla a teplé vody na sídlišti Podhoří. Ta by se měla vedle snížení spotřeby energie projevit i menším kolísáním teploty interiéru i v případě náhlých změn zimního počasí a menší hlučností v rozvodech.

„Všechna tato opatření si vyžádala celkové investice ve výši zhruba 312 milionů korun, z nichž většina byla zaplacena takzvanými třetími stranami projektu. Tedy občany a firmami, zateplujícími své budovy, instalujícími solární systémy pro ohřev vody nebo výrobu elektřiny a realizujícími další opatření podporovaná.