VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dívám se rád na modré nebe nad hlavou

Zlínsko - Lásku k přírodě zúročil šestatřicetiletý Vilém Kolařík v parku zámku ve Vizovicích. Již deset let se totiž upřímně těší z práce zámeckého zahradníka. A park pod jeho rukama doslova kvete.

18.2.2008
SDÍLEJ:

Vilém KovaříkFoto: DENÍK/Petr Holubář

Hledal byt, a stal se zahradníkem

K práci zahradníka jej přivedla souhra náhod. „Jsem původně mechanizátor lesní výroby. Před deseti lety jsem sháněl nový byt a přes ochotnické divadlo jsem se seznámil s rodinou kastelánky vizovického zámku. Ta mi nabídla práci i byt,“ vzpomíná na příchod do Vizovic.

Raději jsem četl knihy o přírodě

Přírodu však má rád odmalička, jako malý chtěl pracovat se zvířaty. Podle toho volil i své profesionální zaměření. „Vždycky jsem rád chodil do přírody. I jako dítě jsem místo pohádek četl knížky o přírodě. Chtěl jsem i studovat obor chovatel cizokrajných zvířat, ale to mi nevyšlo. Nakonec jsem se vyučil mechanizátorem lesní výroby a pak už při zaměstnání jsem absolvoval arboristiku v Mělníku,“ přibližuje.

Dnes má na starosti celý zámecký park. Přes letní sezonu je to mimo jiné sečení trávy a stříhání živých plotů, v zimě například údržba stromů. Zúročuje tedy vzdělání, zejména při řezu dřevin. Ale hlavně se řídí citem.

„Na celou zeleň jsme tři. Kolegové se starají hlavně o údržbu prostor v okolí zámku, já bývám převážně v parku. Pečuju o dřeviny, provádím běžnou údržbu. Stále je co dělat a vylepšovat,“ říká dlouhovlasý zahradník.

U každého stromu musím přemýšlet

Ač se někomu mohou zdát jeho povinnosti stereotypní, zahradník to vyvrací. Je prý jedno, zda je leden či srpen. „Každý den je pestrý, a to mě na mém zaměstnání baví nejvíc. K těm nepříjemným povinnostem pak patří třeba sbírání odpadků. Například při zastříhávání stromů je to sice stejná práce, ale každý strom má jiný tvar a musím o řezu přemýšlet a přizpůsobit ho. Nejdůležitější je pro mě mít každý den nebe nad hlavou. Nemohl bych být zavřený třeba v kanceláři,“ zdůrazňuje.

Ujal se nám i třímetrový javor

Zaměstnání zahradníka však přináší i trpká rozhodnutí a nepříjemné stránky. Nejvíce jej rozladí vandalové. „Naopak když mladý člověk odnese smetí do koše, udělá mi i tato drobnost velkou radost. Radostí nás naštěstí při práci potkává víc. Za úspěch třeba považuji přesazení přes tři metry vysokého javoru. Měl být odstraněn, protože rostl na nevhodném místě,“ vypráví s tím, že jim ho bylo opravdu líto. „A přestože jsme jej přesadili bez kořenového balu, krásně se ujal a dnes je z něho zdravý pětimetrový strom,“ dodal.

Dívky prý někdo obtěžoval

Při práci však zažívá i příhody, které s výkonem jeho povolání zrovna nesouvisí. „Loni jsme pracovali nahoře v zahradě, když k nám přiběhlo několik děvčat, že je v parku obtěžuje muž. Tak jsme se tam šli podívat a zahlédli jsme seriózně vypadajícího pána. Jakmile nás ale uviděl, dal se na útěk,“ uvedl příklad.

Kompletní články najdete pouze v papírovém vydání Zlínského deníku a nově ve službě E-paper.

Autor: Martina Nováková

18.2.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jana Obšívačová na vánočním jarmarku ve Zlíně prodává už 17. rokem.

Navečer si musím měnit ponožky, abych neprochladla

U Zádveřic na Zlínsku se srazila dvě osobní auta a náklaďák
AKTUALIZOVÁNO
3

U Zádveřic se srazila dvě osobní auta a náklaďák

Opilí bezdomovci ve Zlíně nadávkami ruší adventní program

„Projeli jsme hodně měst, ale tohle jsme zatím zažili jen ve Zlíně,“ kroutí nevěřícně hlavou Vladimír Herberk, manažer ostravské kapely Šajtar.

Nově narozená miminka na Zlínsku - 49. týden 2017

Přinášíme fotky dětí, které se právě narodily.

Románoví vlci zlínského spisovatele Antonína Bajaji ožijí už v sobotu

Divadelní adaptaci oceňovaného románu Zvlčení zlínského spisovatele Antonína Bajaji uvede 16. 12. v 19.00 pod názvem Zvlčení (Prolnutí) ve Velkém sále Městské divadlo Zlín. Na scénáři autor spolupracoval s režisérem Dodem Gombárem.

AUTOMIX.CZ

Víte, co je černý led? Poradíme, jak ho poznat a jak se s ním vypořádat

Ze všech zimních nástrah na motoristy (a vlastně obecně na všechny), je jednou z nejhorších takzvaný „černý led“. Ten je totiž skoro nerozpoznatelný, ale strašlivě kluzký, což může způsobit velkou spoustu nemilých situací. Znáte taková ta videa, kdy se auta se zabržděnými koly nekontrolovaně kloužou jako saně? Tak přesně to umí černý led.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT