Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Do noclehárny v mrazech bezdomovci nepřišli

Otrokovice - S nadsázkou se dá říct, že venku mrzne, až i ptáci přimrzají k drátům. Noclehárna pro lidi bez domova v otrokovickém Samaritánu ovšem přeplněno nemá. Jak to v azylovém domě přes noc vypadá, zjišťovali reportéři Deníku uprostřed pracovního týdne.

6.2.2012
SDÍLEJ:

Lidé bez domova tráví mrazivé zimní noci v azylovém domě Samaritán v OtrokovicíchFoto: DENÍK/Slávik Matej

„Je to takový paradox. Máme tu méně lidí než přes léto. Dá se to vysvětlit možná tím, že mají stále nějaké vazby u blízkých, kde se mohou schovat, když je nejhůř,“ myslí si vedoucí služeb pro lidi bez domova otrokovické Charity Tomáš Bernatík.

Vliv má podle něj i nově vybudovaná seďárna. To je místo, které lidem bez domova rovněž poskytuje teplo a klienti navíc nemusí prokazovat svou střízlivost, což je v noclehárně nutnost.

„Neohrnujte nos“

Otrokovice jsou podle Bernatíka také specifické v tom, že mají mnoho sociálních služeb, i když nejsou žádným velkým městem.

„Na druhou stranu máme hodně patologických případů. Je to zřejmě dáno faktem, že byly Otrokovice vždy dělnickým městem,“ vysvětluje Bernatík ve své přízemní kanceláři, která sousedí se vstupem pro klienty a je od personálních místností oddělena mimo jiné také informačním okénkem. Dříve totiž budova sloužila jako policejní stanice.

Jací lidé vlastně tvoří klientelu Samaritánu? Podle Bernatíka je škála široká.

„Najdete mezi nimi alkoholiky či duševně nemocné, ale i lidi, kteří prostě měli v životě smůlu. Proto by neměla veřejnost při pohledu na bezdomovce hned ohrnovat nos,“ připomenul.

Mezitím, co hovoříme, se pomalu zavírají vrátka noclehárny. Ta sice funguje od 19. do 9. hodiny, přijít do ní je ovšem možné pouze do 21 hodin.

„Včera tu byli jen dva, dnes nikdo. Jeden z nich předem nahlásil, že dnes nepřijde, druhému jsme museli podle řádu na pět dní zakázat vstup. V prostoru noclehárny totiž kouřil, což se nesmí,“ popsal Bernatík s tím, že situace, kdy je místnost se dvěma dvoupatrovými postelemi zcela zaplněna, nastává málokdy.

Celkově má ovšem azylový dům téměř plno. Za necelé 3 tisíce za měsíc v něm bydlí několik mužů dlouhodobě a celodenně. V ubytovně, která je překvapivě čistá a zkultivovaná, je tak momentálně pouze jediné volné místo.

„Specifikem Otrokovic je velké množství komerčních ubytoven. Některé se dokonce specializují na naše bývalé klienty. Je jich tu více než ve Zlíně,“ uvědomuje si vedoucí, podle kterého mají sociální pracovníci zmapovány všechny bezdomovce z Otrokovic.

Je jich údajně kolem čtyřiceti a nemělo by se stát, že by některý z nich mrzl venku, aniž by se o něm vědělo.

S klienty prý bývají občas nějaké problémy, hlavně po stránce pracovní morálky.

„Když se alkoholici rozhodnou v létě někde opít, tak vůbec nepřijdou. Vrátí se, až když jsou střízliví. S tím problém není. Spíše pozorujeme rozdíly v nasazení při pracích. Starší klienti jsou na práci ze svého života navyklí a neodmítají ji, ti mladší jsou však jednoduše pohodlní,“ podotkl Bernatík.

Od dvaceti do sedmdesáti let

Nejstarší klient má sedmdesát a nejmladší dvacet let. Nejsou přitom mezi nimi žádné ženy. Pro ty totiž v Samaritánu ani v žádném blízkém zařízení místo není. „To je velký problém. Žen, které by potřebovaly pomoc, bude asi šest nebo sedm. Většinou jsou upoutány na nějaké muže a starají se o sebe navzájem, ale není to ideální,“ potvrdil.

Pracovník Samaritánu Martin Dančevský má s bezdomovci také bohaté zkušenosti.

„Oni vědí, že by měli dělat něco jinak, ale například kvůli duševní poruše či alkoholu se nedonutí,“ vysvětluje.

Klienty bez domova by si podle něj neměl pracovník ani pouštět příliš k tělu.

„Bylo by nebezpečné k nim více přilnout nebo dělat něco za ně. My jim ukážeme cestu, ale vydat se po ní musejí sami. Pro personál by bylo katastrofální, kdyby si takříkajíc nosil práci domů. Třeba jen v hlavě,“ dodal Dančevský.

Vladimír: cestovatel, který to „podělal“

Pochází z Kroměříže, pracoval v elektrárně na druhém konci republiky, pokoušel se dvakrát rozjet s přáteli podnik, nakonec mu ovšem podkopla nohy jeho závislost na alkoholu.

„Po odchodu z elektrárny jsme chtěli v Čechách otevřít prodejnu, ale bohužel se to nepovedlo. Vrátil jsem se za přáteli do Kroměříže a už jsem tam zůstal. Prostě jsem to celé podělal,“ svěřuje se upřímně osmapadesátiletý Vladimír, který šestým rokem přebývá v otrokovickém Samaritánu.

Říká o sobě, že je vášnivý tramp a podle toho se taky celý život choval.

„Schopnost vypořádat se s přírodou a hygiena jsou pro trampy a vlastně i lidi bez domova asi to nejdůležitější. Já jsem vždy velmi rád cestoval. To se mi vymstilo už v sedmnácti, kdy jsem byl zadržen kvůli pokusu o únik přes hranice,“ líčí Vladimír, který má v poličce ve svém pokoji několik cestovatelských časopisů.

„Současná doba je ale velmi krutá. Dříve bylo pobývání venku tak trochu více tolerováno. Teď si nemůžete bez komentářů policie a kontrol úřadů ustlat, kde chcete. Mladí lidé, kteří se dostanou v tomto tisíciletí na ulici, to mají velmi těžké. Člověk si musí osvojit zkušenosti a respekt k okolí,“ upozorňuje překvapivě upřímný muž s úsměvem bezstarostného člověka na tváři.

Občas je údajně v kontaktu se svojí dcerou, vnoučata však nikdy neviděl a oni jeho také ne. „Možná je to tak lepší,“ přiznává.

Autor: Marek Houser

6.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Výstava Svět kostiček v muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně.
19

Krotitelé duchů, Mimoni, Star Wars či série Lego Frozen, i to je svět kostiček

Slovenský reprezentant Ján Greguš v minulosti působil v Baníku Ostrava nebo Jablonci, odkud zamířil právě do Kodaně.
5

Spoluhráči z Kodaně po losu nevěděli, kde Zlín leží, tvrdí Greguš

Stavbě přehrady předchází výkup pozemků. Cena až 6 tisíc za metr čtvereční

O tom, že se bude ve Vlachovicích budovat přehrada, věděli už naši praprarodiče. Dočká se jí v dospělosti generace našich dětí. „Klidně s tímto projektem zestárneme. Dílo takového rozsahu a výjimečné důležitosti za to stojí,“ říká starosta Vysokého Pole Josef Zicha.

Nabourala se třemi promile a ujela

Jednapadesátiletá řidička nabourala na Jižních Svazích ve Zlíně do jiného auta a ujela. V krvi měla skoro tři promile. Vozidla si všiml svědek, který zavolal na tísňovou linku policie.

Na svou matku šel nožem

Ve vazbě skončil 49letý muž ze Zlína, který měl vydírat svou 70letou matku, s níž žije ve společné domácnosti. Hrozí mu až osm let vězení.

Konečně opraveno. Po dvaceti letech

Rozsáhlou rekonstrukcí prošlo valašskokloboucké gymnázium. „Bylo nezbytné gymnázium opravit,“ řekl při slavnostním otevření gymnázia hejtman Jiří Čunek. „Velmi si vážíme toho, že zřizovatel Zlínský kraj projekt podpořil. Jedná se o první velkou rekonstrukci budovy po dvaceti letech,“ uvedla ředitelka školy Eva Cepková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení