V našem regionu je na tři a půl tisíce registrovaných dárců, z toho třicet osm lidí již darovalo kostní dřeň. Na sto registrovaných dárců připadají v průměru dva nemocní, u kterých se prokáže shoda a je tudíž možné darování provést.

Žádné stovky, ani desítky dárců, kteří se chtějí do registru dostat. Takových lidí je opravdu v regionu málo. „Za první půlrok jich byly tři desítky. V průměru je to pět lidí měsíčně." Informovala tisková mluvčí Nemocnice Vsetín Lenka Plačková.

Data z českého národníhu registru dárců mluví jasně: dvacet pět procent pacientů, kteří by transplantaci kostní dřeně potřebovali, vhodného dárce nenajde. Navíc vstupní rozbory, které nehradí pojišťovny, stojí tisíc pět set korun a ideální věk, kdy se lidé mohou zapsat je od osmnácti do pětatřiceti let. Do té doby to mají zdarma díky institucím, které pro tyto účely hledají peníze. Starší pětatřiceti si to musí zaplatit sami.

„Mladým lidem se do toho nechce. Myslí si, že zde budou žít do sta let,"upřesnila Zdena Wasserbauerová z občanského sdružení šance. Jedním z hlavních problémů je i dostatečná neinformovanost.

„Mnoho lidí si myslí, že se jim bude bouchat do kosti starověkým nářádím a samotný odběr bolí. Bohužel je to přelud a v dnešní době jsou již nové možnosti, jak odebrat vzorky," informovala zlínská lékařka Petra Uhlářová, která se to snažila změnit.

Společně se Zdenou Wasserbauerovou z občanského sdružení šance včera zorganizovaly v časných ranních hodinách akci, která měla přinést nové členy do seznamu registrů.

„Paní Wasserbauerová za mnou přišla v září na kliniku Gemini k očnímu zákroku. Během dvacetiminutové operace jsme měli celou akci vymyšlenou," pochvalovala si lékařka Petra Uhlářová. Kontaktovala své kolegy a s další spřátelenou firmu se rozhodli pomoci.

Za tři hodiny tak přibylo do registru pětapadesát nových potencionálních dárců. „Přišla jsem pomoci. Je to pro dobrou věc," informovala Jitka Motýlová, která se dárcovství taky zúčastnila.

Jitku darování nebolelo. Dnes si lidé mohou vybrat. Buď si nechají odebrat vzorek přímo v narkóze a místo odběru je bolí jako naraženina, nebo volí jednodušší variantu jako Jitka – prostým odběrem krve do pětimilitrové zkumavky.

„Ta se pošle do Olomouce na rozbor. Pak už se jen čeká na shodu a specializované pracoviště v Olomouci se následně zkontaktuje přímo s dárcem," upřesnila promářka hematologicko – transfúzní stanice v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně Yveta Stavařová.

Nemocnice se shodují, že dárců krve a kostní dřeně nění nikdy dost. Kdyby byla zajištěna dostatečná informovanost, bylo by lépe.

„Jsme velice rádi za každé nové dárce, protože jich není nikdy dost. Včerejší akce, kdy se posbíralo přes padesát nových dárců je jen ku prospěchu," uvedla tisková Mluvčí krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně Karla Havlíková.

Ve zlínském kraji je registrováno na tři tisíce potencionálních dárců kostní dřeně. Někteří z nich již zachránili třicet osm lidí. Kostní dřeň pomůže léčit člověka trpící leukémií, zhoubnými nádory a dalšími vážnými nemocemi krve a obranyschopnosti.

Ponižovala se, jen aby zachránila cizí životy

Když jí bylo pětapadesát let, její vnuk onemocněl leukemií. V nemocnici vedle něj ležel pětiletý Honzík, který zemřel kvůli tomu, že neměl štěstí a nenašel vhodného dárce. To byl impulz pro Zdenu Wasserbauerovou z Otrokovic. Sama se pustila do hledání lidí, kteří jsou ochotní pomoci.

„Abych se z toho nezbláznila, dcera mi poradila, ať hledám dárce kostní dřeně. Tak jsem se dala do shánění," začíná s vyprávěním Zdena. Její vnuk měl naštěstí klasický typ leukemie, díky čemuž se také uzdravil.

Za sedmnáct let nashromáždila přes tři tisíce lidí zapsaných do registru, z toho třicet osm již darovalo příjemci tolik potřebnou kostní dřeň. „Začínala jsem na pracovišti v Barumu, pak jsem přesvědčovala dárce krve a uspěla jsem," chválí své usilí.

Nejvíce dobrovolníků našla ve zdravotnických školách ve Zlíně a Uherském Hradišti.

Celou dobu se Wasserbauerová potýká s nedostatkem dárců a financí. Jedno základní vyšetření do registru stojí 1500 korun. Proto se s občanským sdružením Šance snaží hledat chybějící peníze.

„Prosila jsem, žádala a dokonce se i ponižovala, jenom abych sehnala sponzory do registru," líčí Zdena.

Většinou se však setkala s negativní reakcí. „Lidé nepochopí, že jde o záchranu života. Pokud se včas najde vhodný dárce a darovaná kostní dřeň se ujme, je to k nezaplacení," uvádí Zdena.

K dobru dala příběh pana Karla z Otrokovic. „Sehnala jsem ho a zapsal se do registru dárců kostní dřeně. Našla se shoda a stal se dárcem šestnáctileté Janě," pravila Wasserbauerová.

„Po šesti letech u příležitosti poděkování dárcům kostní dřeně přišla již dvaadvacetiletá blonďatá slečna a řekla: Pane Karle, děkuji vám, že jste mi zachránil život. A já dostala květiny. Bylo to velmi dojemné," usmála se při vzpomínce Zdena Wasserbauerová. 

JAKUB SCHMID