„Je to hrůza," zhodnotil volby pro Deník Libor Lukáš ve chvíli, kdy bylo sečteno asi 80 % hlasů.

Straničtí kolegové si k sobě občas přisednou, občas se dají do řeči u stolu s občerstvením. Baví se o důvodech, proč ODS napříč celou republikou tak propadla. Většina z nich to svádí na fakt, že jsou občané nespokojeni s vládou státní koalice v čele právě s ODS.

„Neměli před volbami zvyšovat daně. Řešit církevní restituce taky byla hloupost," ozývá se společenskou místností v sídle zlínské ODS ve Štefánikově ulici.

Krátce před půl sedmou dorazila bývalá primátorka města Zlína Irena Ondrová. „Jak tady sedí zničení…," prohlásila ve dveřích směrem k přítomným. Přivítala se s několika členy a poté šla obejmout šéfa krajské ODS Libora Lukáše. „Nebuď smutný," snažila se ho povzbudit.

Důvod neúspěchu postupem času přestal být hlavním tématem. Krajští občanští demokraté se bavili raději o obsahu švédského stolu či o Velké pardubické. „Váňa to nevyhrál, že?" ptal se jeden.

Na konečné výsledky nečekali

Někteří členové z volebního štábu odcházeli dokonce ještě před zveřejněním oficiálních výsledků. Mezi posledními zůstal lídr krajské ODS Libor Lukáš či druhý na kandidátce Josef Slovák, dosavadní krajský radní pro školství.

„Lidi nezajímá, co dělá Lukáš nebo Slovák na kraji. Oni jen vidí, že Nečasovi se nedaří, tak podle toho volí," říkal večer čtyřem či pěti kolegům Slovák.

Rozbory, proč se jim ve volbách nedařilo, občas proložili nějakým tím politickým vtípkem. Kolem deváté hodiny se i zbylí modří ptáci chystali k odletu domů. Nebylo co slavit. (vav)

Bujará oslava se v ČSSD nekonala

V sídle zlínské ČSSD na třídě Tomáše Bati by se dala sobotní atmosféra vlastně rozdělit na tři hlavní části bez hejtmana, s hejtmanem a po hejtmanovi.

První novináři přišli na štáb vyzvídat kolem čtvrté hodiny, příliš radosti ovšem neměli. V místnosti, která byla ještě navíc v jiném patře než kancelář pro novináře, bylo jen pár členů. Občas někdo vyšel ven na cigaretu nebo odpovědět na pár dotazů, jinak ale nuda.

„Pan hejtman by měl přijet zhruba v sedm hodin. My zatím sledujeme průběh sčítání," popsal odpolední dění ve štábu předseda krajského volebního velitelství Dalibor Sedláček. Většina novinářů tak vyrazila hledat informace k dalším štábům.

Zpět všichni dorazili až před sedmou. Při příchodu stávajícího hejtmana Stanislava Mišáka se místnost pro novináře okamžitě zaplnila. Tisková konference se vedla v klasickém povolebním duchu.

Co říkáte na počet vašich voličů? S kým půjdete do koalice? Jak byste okomentoval výsledky ostatních? Nejpikantnějších odpovědí se novináři dočkali při nakousnutí tématu Jiří Čunek či Tomio Okamura. „Stojím si za tím, že s Jiřím Čunkem bych po jeho lžích a prohlášeních do rady nesedl," pronesl Mišák na adresu muže, jenž získal při volbách v kraji nejvíce preferenčních hlasů.

„Nedivím se, že se pan Okamura dostal do takového vedení. Když někdo postaví kampaň na populismu a tvrdí lidem, že zachrání region a očistí politiku, tak mu samozřejmě hlasy dají," podotkl později na adresu známého manažera.

V sídle ČSSD se tak mísila vítězná atmosféra s hořkou příchutí. Podle hejtmana nebyly výsledky pro ČSSD úplně nejlepší.

„Procenta z minulých voleb nám vzali zejména komunisté a zemanovci, kteří si zde udělali dobré jméno," vypočítával Mišák, který se o několik minut později za zavřenými dveřmi před svými kolegy pustil do děkovné řeči.

Popíjelo se i víno, ale po odchodu hlavy strany nastal rychlý přesun většiny členů domů. Poslední řádky se přímo z místa podařilo sepsat o půl deváté. Budova se v tu dobu ale již pomalu chystala k uzamčení. (hou)

Na TOP 09 STAN jsem si moc neposvítil. Nebylo čím

Malý prostor, komorní atmosféra a neustálá kontrola výsledků. Na štábu STAN a TOP 09 byla překvapivě intimnější a napjatější atmosféra. Při cestě k jejich štábu jsem měl jiná očekávání. Stranu mají přece jenom postavenou na zvučných a poměrně známých jménech.

Potemnělá místnost, kulatý stůl s občerstvením, sedící i postávající lidé kolem stolu a téměř žádní novináři. Připadal jsem si jako vetřelec. Chýlilo se k poslednímu součtu volebních hlasů a v místnosti bylo poměrně ticho. Sem tam se řešily výsledky a organizační záležitosti. Připadalo mi, že jsou všichni spíše zklamaní, než že by se radovali. Lídr Petr Gazdík mne však hned vyvedl z omylu. „Jsme velice rádi. Očekávali jsme menší procento úspěšnosti. Čísla jsou vyšší než posledně," pochvaloval si.(kub)

Modrou barvou jsem mezi komunisty nezapadl

Červená, kam se člověk podívá. Vybavení zasedací místnosti, pohoštění na stole, prostě skoro všechno. Říkal jsem si, že jsem vnesl komunistům trochu pestrosti, když jsem přišel do jejich štábu v modrých barvách. Naschvál to rozhodně nebylo.

Atmosféra byla pohodová. Průběžné výsledky byly nad očekávání dobré, tudíž nebyl důvod k panice. Kandidáti popíjeli hlavně červené víno a budoucí krajská zastupitelka Dagmar Butnikošarovská doplňovala lahůdky na stůl.

Červená zasedačka by mi stačila. Ale toho červeného jídla?! Jestli chutnají komunistům paprikové brambůrky, které jsou díky paprice červené, to nevím. Ale domácí štrúdl z červených jablek mne opravdu pobavil.

Lídr strany Ivan Mařák seděl na rohu stolu. „Pojďte si přisednout a nestůjte tady," pobízel mě. V čele místnosti informovalo plátno o průběhu voleb. Vytáhl jsem si svůj notebook, abych mohl kolegy informovat o průběžném dění.

„Mohl byste to prosím natočit, abych se mohl podívat, jak si vedeme?" otázal se mě lídr Mařák. V tu ránu jsme zahájili po desetiminutových intervalech sledování voleb z mého počítače. Jakmile měli komunisté třetí místo jisté, začalo se v celé místnosti šprýmovat. „Teď budeme muset makat," poznamenal jeden z kandidátů Josef Čejka.

Po výsledcích se kupodivu slavilo střídmě. „Jsme z Moravy, takže oslavujeme domácí slivovicí. Ale pančovaná není," ujišťoval mě lídr Ivan Mařák. (kub)

Dobrá práce, znělo několikrát orlovnou na účet Jiřího Čunka

Ve zlínské orlovně, sídle krajské KDU-ČSL, jsou lidé už kolem druhé hodiny odpoledne. Připravena je velká obrazovka, několik počítačů, občerstvení, které věstí opravdu slavnostní večer, a za barem na zemi pro všechny případy lahve šampaňského.

Sčítání hlasů sleduje na internetu i na obrazovce televize krajská tajemnice strany Karla Vaculínová. Na její tváři se střídá nervozita s nadšením.

„Vypadá to skvěle. Chvíli jsme dokonce byli první," líčí výsledky kolem třetí hodiny.

Jenže než se čísla dostanou na řadu v televizním zpravodajství, je už situace jiná. I tak se ale letošní krajské i senátní volby vyvíjejí nad očekávání dobře.

Energická tajemnice nehlídá jen, jak si vede KDU-ČSL. Průběžně kontroluje i sociální demokraty. V oranžových barvách se totiž o křeslo na kraji uchází její manžel Lubomír Vaculín.

„Ano, bývají u nás někdy zapálené politické debaty. Přesvědčit se snažím spíš já jeho. O tom, že my máme lepší a sociálnější program než ČSSD," odpovídá se smíchem na otázku Vaculínová.

Před pár lety byla prý atmosféra v jejich rodině ještě zajímavější.

„Syn se chtěl také profilovat a vstoupil do ODS," vypráví tajemnice. Dnes už prý ale přišel k rozumu a podporuje křesťanské demokraty.

Čím jasnější je volební úspěch strany a zejména pak Jiřího Čunka na krajské i senátní kandidátce, tím je atmosféra hlučnější. Orlovna se plní lidoveckými kandidáty, kteří si vzájemně gratulují. Čeká se jen na hlavní hvězdu večera Jiřího Čunka.

Jura, jak mu jeho kolegové říkají, totiž trávil sobotu ne u televize, ale rytím záhonů.

„Dobrá práce," zní z několika úst, když vsetínský hrdina konečně vstupuje mezi své. A myslí se tím zřejmě ta v politice.

AUTOR: JITKA VOGLOVÁ