V dnešním díle oblíbeného seriálu o dobrovolných hasičích navštívíme sbor z Kašavy na Zlínsku

„Nejnáročnější výjezd byl, když v Chropyni hořela chemička, ve které byly plasty. To byl asi i největší požár, u kterého jsem zasahoval. Složitost spočívala v tom, že jsme museli být v neustálém nasazení. Dováželi jsme tam vodu celou noc. A hořely tam plasty, které se těžko hasily a byly hodně vysoko," vzpomíná.

Založení motivoval požár mlýna

Historie dobrovolných hasičů sahá do roku 1911, kdy byl sbor založen. V tom roce v Kašavě vyhořel mlýn u Červenků, kde bohužel uhořel syn majitele.

Dobrovolný sbor hasičů z Kašavy s jejich autem

Hodně občanů tehdy přispělo svou pomocí. Požár přivedl obecní zastupitelstvo k rozhodnutí založit hasičský sbor. V roce 1913 si členové sboru postavili zbrojnici na obecním pozemku, v té době se také pořídily pracovní stejnokroje a základní výstroj.

Sbor v Kašavě je zařazen do třetí zásahové skupiny.

„Zasahujeme častěji než třeba sbory se zařazením do pětky. Je to tím, že máme techniku, cisternu a výjezdy máme do deseti minut. A také se to liší tím, že od dvojky nahoru je i dýchací technika. Například přenosné dýchací přístroje, které my nemáme. Jde tedy i o zásahy uvnitř domů, kde je zakouřeno. Nejezdíme pouze k požárům. Letos jsme už měli i hledání ztracených osob. Jednou se ji podařilo najít, podruhé ne," popisuje starosta sboru dobrovolných hasičů Roman Šumšal.

„U nás kulturní život ožívá začátkem roku při masopustu, kdy začínáme voděním medvěda a chodíme v maskách po vesnici. Večer tuto akci tradičně ukončujeme zábavou. Přes léto chodíme ke kácení máje. Pomáháme, kde jen můžeme. Když se pořádají táboráky, tak tam děláváme zase technický dozor," přibližuje dění Šumšal.

Bývalý starosta založil pouť na Svatý Hostýn. V roce 1994 šli na první hasičskou pouť. S dětmi, které jsou ve sboru, se jede každý rok v létě na třídenní tábor. Přidávají se i sbory z okolních obcí.

Ale mezi bohatou historií se najdou i úsměvné okamžiky „Chodí nám esemesky, co hoří, jestli les, travnatý porost nebo tráva. Klučina to špatně přečetl, jelikož u sebe neměl brýle. No a místo tady do Kašavy, kde hořel travnatý porost, se jelo do Trnavy.

Jelikož tam bylo napsané „tráva" a on přečetl Trnava. A už jsme byli tam. Je to takové veselé, ale záleží jak pro koho," směje se. „Požár se pak stihl uhasit. Naši hasiči se vrátili a dohasili to," podělil se Křížka.

„On to byl vesměs menší požár, že stačily na to tři kbelíky vody a bylo uhašeno," dodává. Zvláštností je, že sbor hasičů z Kašavy spolupracuje i s jinými sbory, ale také s chorvatským sborem dobrovolných hasičů.

„Spolupracujeme přímo s profesionály, ale i dobrovolníky. Mají jinak postavený systém. Dobrovolníci zajišťují převážně chod stanice a vyjíždějí i k menším požárům. Soutěže mají také jinak organizované. I celkově nám to tam připadá přísnější, musejí třeba i podávat hlášení," sdělil velitel Křížka.

Sbor se také věnuje mládeži a dětem. „Bohužel teď to máme s dětmi horší. Mladí momentálně dorostli nad věk patnáct let a teď patří mezi dorostence," posteskl si Šumšal. Do budoucna by si sbor z Kašavy přál zlepšení techniky a aby obec zakoupila transportér.

DENISA SPURNÁ