Jejich tíživou situaci se snaží řešit některé špitály ve Zlínském kraji. Spolupracují totiž s organizacemi dobrovolníků, kteří za pacienty docházejí a dělají jim společnost.

„Dokážou je přivést na jiné myšlenky než jsou nemoci a starosti. Pro mnohé je velkým přínosem, že si mohou popovídat,“

vysvětluje vrchní sestra gerontologického oddělení KNTB Karla Vrlová. Právě na tomto oddělení od dubna letošního roku pracují s osamělejšími pacienty. Vrlová míní, že podpora pacientů je důležitá. Není však prý v silách ošetřujícího personálu tyto potřeby uspokojit.

Dobrovolnická činnost je podle ní velkým zásahem do chodu oddělení a přinesla několik dalších povinností pro personál.
Podle náměstkyně KNTB pro ošetřovatelskou péči Moniky Dleskové o zřízení dobrovolnické péče nemocnice uvažovala už před lety.

„Letos jsme plány uskutečnili ve spolupráci s Dobrovolnickým centrem občanského sdružení ADRA ve Zlíně,“ přiblížila.

Dvě třetiny dobrovolnic jsou studentky se sociálním zaměřením. „Ostatní jsou ženy středního věku nebo důchodkyně,“ doplnila náměstkyně.

Společnice si s nemocnými povídají, čtou jim knihy či s nimi chodí na vycházky v areálu nemocnice.

Důležité je pacienty dobře znát

Koordinátorka dobrovolníků ADRA Pavlína Pejlová podotýká, že počet těch, kteří potřebují pomoc, roste.
Jak dobrovolnická práce v nemocnici vypadá v praxi? Podle mluvčí KNTB za konkrétní osobou v současnosti dochází patnáct žen, zpravidla jednou týdně na dvě až tři hodiny. Ohlasy pacientů jsou prý velmi pozitivní.

O tom, komu budou dobrovolnice dělat společnost, rozhodují staniční sestry a ošetřující lékaři.

„Pacienty ve svém oddělení znají nejlíp. Vědí, kteří vyžadují pozornost, za kým často nechodí návštěvy,“ vysvětluje Vrlová.

Práci s nemohoucími pacienty ve špitále nemůže dělat každý. Zájemci musejí absolvovat školení a seznámit se například s bezpečností práce či se strukturou a činností gerontologického oddělení.

Podle Karly Vrlové je zapotřebí, aby se dobrovolník mezi pacienty dobře orientoval.

„Zdravotní stav mnohých se v krátkém čase mění. Máme zde hodně lidí trpících demencí. K těm je potřeba přistupovat individuálně a přizpůsobit se jejich myšlení a chování,“ vysvětluje vrchní sestra.

Každá dobrovolnice musí znát základní informace o zdravotním stavu svého svěřence.

„To proto, aby pomoc mohla sladit s jeho potřebami,“ dodává Vrlová. Způsob provozu oddělení i samotní pacienti jsou podle vrchní sestry jiní než například v domovech důchodců. „Myslela jsem, že to některé ženy odradí, ale nestalo se tak,“ dodala Vrlová.

Obdobný projekt funguje už čtvrtým rokem ve Vsetínské nemocnici.

„Koordinuje jej dobrovolnické centrum Adorea. Za pacienty tam pravidelně přichází několik dobrovolníků. Byli bychom rádi, pokud se jejich řady ještě rozšíří,“

dodává mluvčí Vsetínské nemocnice Lenka Plačková s tím, že jejich práce si tam váží. V současnosti pacienty pravidelně navštěvuje pětice dobrovolníků.

„Přicházejí zhruba jednou týdně,“ dodává Plačková. Adorea ve spolupráci s nemocnicí a vsetínskými základními školami pořádá pro nemocné seniory koncerty či taneční vystoupení.

Chodí i za dětmi

Zato v Uherskohradišťské nemocnici se nemocní na nic takového těšit nemohou.

„Zatím zde nic podobného nefunguje,“ komentuje tamní mluvčí Jan Karásek s tím, že s podobnou nabídkou jejich špitál nikdo neoslovil.

Ani v Kroměřížské nemocnici tyto dobrovolnice nejsou. Důvod je podle mluvčí Veroniky Klímové prostý.

„U nás nemáme gerontologické oddělení,“ vysvětluje mluvčí. Za dětskými pacienty však podle ní zajímavé návštěvy chodí.

„S knihou pohádek jim chodí předčítat například spisovatelka Klára Janečková,“ doplnila.