Starosta Luhačovic František Hubáček si přínos dotací pochvaluje. „Získali jsme je především z Regionálního operačního programu. Díky nim jsme se posunuli obrovsky dopředu. Máme sice rozpočet, avšak sami bychom na řadu věcí rozhodně neměli prostředky,“ připustil.

Zároveň zmínil, že i když Luhačovice v minulosti dotace získaly, musely si vzít úvěr, a částečně se tak zadlužit.

„Pořád se to ale vyplatí. Jsou to totiž velmi dobře půjčené peníze, byť vám je pak vracejí zpětně a platíte úrok,“ osvětlil. Právě proto je podle něj přirozené, že se zákonitě musejí střídat investičně bohatší roky s těmi chudšími.

„Na novou městskou plovárnu šlo z dotací zhruba 82 milionů korun. Museli jsme si vzít úvěr, a následující období tak bude investičně umírněnější,“ doplnil.

I tak se však pozastavil nad tím, že získat v současné době dotace je již složitější než na začátku. Finanční prostředky v některých dotačních fondech jsou již takřka rozebrány.

„Chtěli bychom dokončit hřiště u školy, ale zatím nemáme nic přislíbeno,“ uvedl jeden z příkladů.

Bez nich bychom se nepohnuli

Slavičínský starosta Jaroslav Končický přiznal, že přesná čísla příliš nesleduje. „Statistiky toho, kolik jsme získali dotací, si nevedu. Těžko se to počítá, ale za poslední tři roky to mohlo být zhruba 60 milionů korun, včetně těch přislíbených a dosud neinkasovaných,“ odhalil.

Slavičín využíval dotací zejména z Operačního programu Životního prostředí, Operačního programu přes­ hraniční spolupráce SR-ČR a z Regionálního operačního programu. „Je naprosto zřejmé, že bez nich bychom se vůbec nikam nepohnuli,“ konstatoval Končický.

Jen díky nim mohli ve Slavičíně realizovat projekty jako cyklostezky Slavičín-Nevšová-Luhačovice a Slavičín-Hrádek, regenerace zámeckého parku, revitalizace prostoru před radnicí, protipovodňová opatření a varovný systém Říka-Vlára-Váh či multifunkční kulturní centrum.

Zároveň se pozastavil nad možným koncem dotačních programů. „Hovoří se o tom, že je nahradí spíše půjčky, ovšem zatím jsou to jen úvahy,“ podotkl Končický.

Zatímco některá města a obce zaspaly, jiné příležitost chytly pevně za pačesy. „Dotace jsme získávali především díky tomu, že jsme byli předem připraveni. Přece jen největší boj o ně byl hned na začátku,“ odtajnila starostka Napajedel Irena Brabcová. Její město v minulém volebním období získalo ze Státního fondu životního prostředí či z Regionálního operačního programu NUTS2 zhruba 120 milionů korun.

„Jedním z největších projektů určitě byla revitalizace veřejných ploch a komunikací, tedy Naše Napajedla, město pro život. A cyklostezka, na niž jsme dostali dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury,“ neváhala Brabcová.

Také ona si je dobře vědoma, že pomoc v podobě dotací již brzy nemusí být k dispozici. „Pomalu se připravujeme na to, že si v budoucnu budeme muset poradit sami,“ dodala.

Pro pomoc raději do Prahy než na kraj

Valašskokloboucký starosta Dalibor Maniš se pozastavil nad podivným klíčem k rozdělování dotací ve Zlínském kraji. „Spíše než na kraj vyrážíme jednat přímo do Prahy. Je zarážející, že i když mnoha obcím chybí třeba základní infrastruktura, kraj dotuje stavby za miliardy,“ nechápal Maniš.

Proto tak Valašské Klobouky hledaly možné zdroje financí především ve státních fondech. „Klíčové jsou pro nás všechny projekty, které nám pomáhají ušetřit a které zlepšují město pro život,“ odmítal Maniš vyzdvihnout některý z realizovaných projektů. Energetické úspory umožnilo například zateplení budovy mateřské školky, dlouhodobě pak pracují na rekonstrukci školy.

Také Brumov-Bylnice v získávání dotací rozhodně nezaostává. „Jejich celková výše za minulé volební období se pohybuje mezi 70 až 80 miliony korun,“ odhadoval starosta Zdenek Blanař s tím, že stále pečlivě zkoumají možnosti, které jim dotační tituly nabízejí.

Nejzásadnějším projektem podle něj byla rekonstrukce centrální kotelny v hodnotě 17 milionů korun. „I když jsme byli v získávání dotací úspěšní, byly i projekty, na něž se nám je nepodařilo dostat. Ale to máte jak v životě, taky se vždy vše nepodaří,“ zamyslel se Blanař. Zároveň jej však těší již přislíbená dotace na obnovu náměstí z Regionálního operačního programu NUTS2.