Skupina podnikatelů obchodovala na Moravě, i na Zlínsku s motorovou naftou, kterou papírově vydávala za LTO. Tato látka nepodléhala spotřební dani a DPH bylo nižší než u pohonných hmot.

Odhaduje se, že státní pokladně tak v té době uniklo až 100 miliard korun.

Velké zisky tak inkasovala řada podnikatelů. Někteří však za to zaplatili tím nejcennějším – vlastním životem. Peníze z nafty si tak nejméně ve dvou případech v regionu vybraly svou krvavou daň.

Brutální vražda Marka Lehkého, který také s LTO obchodoval, otřásla celý Českem. V noci z 29. na 30. března roku 1995 byl v Kvasicích na Kroměřížsku u břehu řeky Moravy rozmetán výbušninou.

Vrah Marku Lehkému před tím připevnil nálož s výbušninou Permonex V19 přímo na tělo a na dálku ji odpálil. Mladého muže pak exploze doslova rozmetala na kusy. Jeho identifikaci se kriminalistům podařilo dokončit po dlouhé době, a to na základě analýzy vzorků krve, otisků prstů, zbytků tkáně a hodinek, které poznala jeho adoptivní matka.

Tři roky pátrali krajští kriminalisté, kdo za tak brutální vraždou šestadvacetiletého obchodníka s lehkými topnými oleji (LTO) Marka Lehkého stojí.

Nakonec se policii sám udal Jiří Večeř z Prostějovska s tím, že za vraždou Marka Lehkého je on, Milan Šišma a Jan Marcinek.

„Přestal respektovat nepsané regule chování. Měl dluhy, které platil zálohami a dalšími půjčkami. Posílal prázdné cisterny nebo nekvalitní zboží. Tak začal být na obtíž,“ uvedl před lety u soudu Jiří Večeř, který byl nakonec za vraždu Marka Lehkého odsouzen k 15 letům ve vězení.

Marek Lehký prý dlužil 40 milionů Šišmovi a ten se jej údajně rozhodl odstranit. Navíc ale prý dlužil miliony i jiným podnikatelům, například Miroslavu Kovaříkovi, který s LTO také obchodoval.

„Pravá ruka“ a podřízený Jiřího Večeře, tak začal být nepohodlný. Jak později vyplynulo z hlavního líčení, to byl důvod, proč Marka Lehkého Večeř zabil – aby se zbavil jeho dluhů.

Za to si Večeř nakonec odpykal 14 let, většinu z této doby strávil ve vazbě. A i když svou výpověď po11 letech změnil s tím, že jej k původnímu přiznání donutila policie, soud této verzi nevěřil. A i když se soudní líčení táhlo několik let, nakonec Nejvyšší soud, který Večeřovo dovolání odmítl, případ definitivně uzavřel.

S penězi, které Lehký dlužil Miroslavu Kovaříkovi, souvisí právě vražda Miroslava Kovaříka. Ten chtěl dluhy Marka Lehkého po Jiřím Večeřovi, a to měl být dle obžaloby jeden z motivů jeho likvidace. Po propuštění Jiřího Večeře z výkonu trestu za vraždu Marka Lehkého si tak policisté pro Večeře došli znovu, aby jej obvinili z vražd Miroslava Kovaříka ze Zlínska a také Františka Blažíčka z Uherského Hradiště.

Miroslava Kovaříka 12. května 1995 ve Zlíně zabila nálož umístěná v jeho voze BMW a poskytovatele půj­ček z Uherské­ho Hradiště Františka Blažíčka, někdo 23. května 1995 zastřelil v jeho domě v Uherském Hradišti.

Soud však nakonec stejně v těchto případech na konci června v roce 2016 Večeře zprostil viny, rozsudek později potvrdil i VS Olomouc. Chyběly prý důkazy.

„Důkazy byly v rovině pravděpodobností a neměly potřebnou kvalitu," tak viděl senát krajského soudu důvod, neposlat obžalovaného Večeře za dvě vraždy do vězení na doživotí. Spravedlnost v tomto případě zůstala slepá, vždyť smrt dvou lidí zůstala bez trestu.

„Nepotrestaná vražda pana Kovaříka zůstane navždy otevřenou ránou justice. Po onom smutném datu selhala na celé čáře policie a státní zastupitelství a při procesu s obviněným Večeřem sehrál svou roli čas a nemožnost zajistit další důkazy. Bohužel dnes je smrt Miroslava Kovaříka promlčená, tudíž i kdyby se v pachateli hnulo svědomí, čas případ pro justici uzavřel. Případ ovšem nikdy nebude uzavřený pro rodinu. Papír se státním znakem nesoucí název "Rozsudek" v tomto případě pro rodinu nemůže znamenat vůbec nic,“ komentovala konec kauzy zmocněnkyně pozůstalých po Miroslavu Kovaříkovi Jana Rejžková.