Patří sice mezi paviány, přesto se od nich liší několika znaky. Žijí na zemi a na stromy lezou jen výjimečně. Typická je nápadná červená lysina na prsou sloužící k dorozumívání. Nemohou totiž využívat sedacích mozolů, neboť většinu času tráví vsedě. Chloubou samců dželad je mohutná hříva. Ve stáří může dosahovat až k zemi. U samic ji nenajdeme.

Jsou to výluční vegetariáni, v jejichž potravě je zastoupena prakticky jen tráva. S neuvěřitelnou šikovností ji dokážíou trhat celé hodiny.

Dželady žijí ve skupinách tvořených jedním samcem, několika samicemi a mláďaty. Tyto skupiny se v období sucha spojují a občas čítají i více než sto členů. Na jedné pastvině se může pást hned několik oddělených skupin.

Dželady velmi často ohrnují horní ret, přičemž obnažují sytě rudou vnitřní stranu rtu, dásně a dlouhé zuby. Toto chování slouží jako pozdrav či projev podřízenosti mezi jednotlivými členy tlupy. Zdroj: Zoo Zlín