„Máme zpracovány studie od renomovaných společností, které jasně říkají, že to smysl má. Rozhodujeme se tedy na základě exaktních dat a čísel. Je to čistá matematika. Pokud bychom tomu nevěřili, nedávali bychom do toho peníze,“ říká v rozhovoru pro Deník Jarolím.

Fabrika - s označením budov 24-25-26 - bude stát na místě dnešní proluky mezi budovami Baťova institutu a budovou číslo 34.

Dvě budovy nového polyfunkčního komplexu budou mít dvě podzemní patra pro parkování, tři nadzemní podlaží obchodního centra, další dvě podlaží budou určené pro sportovní aktivity. V třetí budově nahradí sportovní část velké multikino. Samostatnou stavbou vedle komplexu pak bude zimní stadion - tréninková hala podle standardu NHL.

PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ČLÁNKY K TÉMATU:

Proč zrovna název „Fabrika“? 
Chtěli jsme, aby název navazoval na zdejší bývalé Baťovy závody. Naším cílem bylo zachovat přímou linku mezi tímto místem a jeho původní funkcí.

O její stavbě jste hovořili už před léty. Loni na podzim jste představili nový koncept. Proč ale Fabrika nevznikla v původní podobě? 
Je to poměrně jednoduchý příběh. Myšlenka tady postavit Fabriku je starší než 10 let. Než jsme však dostali první stavební povolení, bylo sedm let pryč. Hlavním důvodem, proč to trvalo tak dlouho, byl souhlas památkářů. Získat všechna ostatní povolení, přestože je to poměrně složitý proces, bylo mnohem snazší. Památkáři však byli velkým oříškem. V tomto areálu jsme totiž jako první přišli s myšlenkou, že tady postavíme zcela nové stavby.

Jak jste je přesvědčili? 
Památkáři a odborná veřejnost byli toho názoru, že všechno, co tu stojí, by tady mělo zůstat. Bez ohledu na reálný stav, nutné investice i možné další využití. Přesvědčit je, chtělo čas. Počítal jsem s rokem, nakonec trvalo asi tři nebo čtyři roky, než většina z nich naši vizi přijala. Památkáři mají z principu silně konzervativní přístup, novým anebo dokonce vizionářským pohledům se přirozeně brání.

Nakonec jste povolení získali a nic nebránilo stavbě. Proč k ní nedošlo? 
Pustili jsme do světa zprávu, že jdeme stavět Fabriku a začali jsme oslovovat budoucí nájemce. Byli jsme už poměrně daleko, měli jsme už i poskládáno, kde který nájemce bude. Jenže přišel covid a nájemci z toho vycouvali. My připraveni byli a nebýt covidu, později války na Ukrajině či zdražování energií, tak už bychom stavěli, protože jsme byli opravdu těsně před zahájením samotné výstavby. Dneska už by byl původní koncept Fabriky zastaralý, proto jsme ho změnili. Po deseti letech jsou preference lidí i jejich chování jiné.

V čem je tedy stávající koncept jiný? 
Lidé mají odlišné návyky a tužby. To byl důvod, proč jsme se rozhodli přetvořit celý koncept do stávající podoby Fabriky jako společensko-obchodně-zábavního centra. Nově nabídne například sportovní aktivity - je tam navržena sportovní hala na florbal, házenou, basketbal, volejbal a další sporty. Dokonce tam bude možné pořádat i hudební koncerty různých žánrů, recitály apod. Přidali jsme navíc několik menších sálů pro prostorově méně náročné sporty, ale také třeba autorská čtení.

Vyplatí se ekonomicky mít více sportovišť na úkor obchodů? 
Výnosy ze sportovišť jsou samozřejmě nižší, než kdyby tam byly obchody, ale zase nám navýší počet lidí, kteří do Fabriky denně přijdou. Je to v podstatě atypická forma marketingu.

A je o tohle ve Zlíně zájem?
Chceme nabídnout něco exkluzivního. A není to jen o Zlíně. Ten je spádovým městem pro 600 tisíc lidí! Návštěvníkům chceme nabídnout nejen nákupy nebo sport, ale také třeba gastro zážitky. Nechceme typické fastfoody, plánujeme obdobu barcelonské tržnice, která je i vyhledávaným místem pro setkávání u dobrého jídla anebo vína.

Objevují se názory, že obchodních center je ve Zlíně už dostatek, toho se nebojíte? 
Máme zpracovány studie od renomovaných společností, které jasně říkají, že to smysl má. Rozhodujeme se tedy na základě exaktních dat a čísel. Je to čistá matematika. Pokud bychom tomu nevěřili, nedávali bychom do toho peníze. Už teď je v projektu čtvrt miliarda, víc než tři další miliardy do něj ještě dáme.

V jaké fázi je stavba Fabriky nyní?
Nyní oslovíme naše partnery, kteří tam původně měli být, případně další zájemce. Jediné, co rozhodne o tom, jestli se pustíme do realizace, je ekonomika. Jinými slovy - když nám budoucí nájemci zaplatí to, co je obvyklé s ohledem na náklady, které nás čekají, tak nemáme důvod Fabriku nepostavit. Na druhou stranu se za každou cenu nebudeme hnát do projektu, který by byl dlouhodobě ztrátový. Nejsme v Praze, tedy bychom se nestyděli realizaci odložit. Věřím, že to ale nebude třeba, projektu věříme. Jak jsem řekl, je to znát hlavně podle peněz, který jsme do něj aktuálně nainvestovali.

Kdy bude stoprocentně jasné, jestli Fabrika vznikne? 
Do roka musí být jasno. Zní to možná trochu pateticky, ale cítíme určitou zodpovědnost dotáhnout východní část Baťova areálu do konce. Před dvaceti lety jsme řekli, že areál bude integrální část města a Fabrika je pomyslnou třešinkou na dortu.

close Vizualizace polyfunkčního komplexu Fabrika ve Zlíně. Komplex za 3,5 miliardy obsahující obchodní centrum, parkoviště, sportovní haly, multikino i zimní stadion vyroste do roku 2027 mezi objektem Baťova institutu a budovou 34 ve zlínském areálu Svit. info Zdroj: se svolením Cream investments zoom_in Vizualizace polyfunkčního komplexu Fabrika ve Zlíně. 

Součástí komplexu je i hokejová hala. Pokud by Fabrika nevznikla, je šance, že vznikne hala samostatně?
Určitě. V zásadě to není nijak propojené. Hala bude v každém případě.

Rozumím, že se změnilo vnitřní uspořádání s ohledem na preference zákazníků, ale proč se změnila v novém konceptu také vizuální podoba? 
Jedním z důvodů je právě změna celého vnitřního konceptu Fabriky. Druhým důvodem je, že chceme nabídnout skutečně moderní architekturu. I ta se samozřejmě v čase mění, architektura před deseti lety je něco jiného, než tomu je nyní. Lidé by sem také neměli primárně jezdit autem. Přestože máme ze zákona povinnost stavět garážová stání a samozřejmě je postavíme, tak bychom byli rádi, kdyby sem lidé jezdili městskou dopravou. Proto máme předjednáno s DSZO a městem Zlín, že sem přidají další tři linky, až bude Fabrika v provozu. V zásadě bychom ale byli nejraději, kdyby sem lidé přišli pěšky, případně na kolech, koloběžkách… a když už někdo chce jen autem, tak ať si vezme třeba Bolt, Uber nebo něco podobného a nechá se prostě dovézt. S otázkou vizuální podoby se úzce pojí i veřejný prostor. Na Fabrice je podstatné to, co najdete uvnitř ale také prostory venku. Mnoho lidí do budovy nepůjde, ale spoustu času stráví v jejím okolí, protože se tam budou cítit dobře. Podoba veřejného prostoru mluví o tom, v jak vyspělé společnosti žijete.

Chcete, aby tady lidé chodili pěšky. Je to z toho důvodu, že zdejší areál by nápor většího množství aut neunesl?
Máme matematické modely. Exaktně víme, že dostatek parkovacích míst není problém – kromě Vánoc, kdy je doprava náročnější. Ale to platí všude ve světě. Důvod je jiný. Auto je rušivý element. I kdyby už byla všechna auta elektrická a nesmrděla, pořád je to zbraň a generuje určitou obavu. Jestliže by v Česku všichni jezdili třicítkou a zastavovali vždy, když uvidí chodce na přechodu, tak by to asi problém nebyl. Jenže na tuhle úroveň se naše kultura ještě nedostala.

Ještě se vrátím zpátky na začátek. Když se objevila zpráva o stavbě Fabriky, lidé se ptali, proč namísto dalšího nákupního centra raději neopravíte nádraží, chodníky a další…
Máme dlouhodobě podepsané memorandum s Českými dráhami, Správou železnic, Zlínským krajem, městem Zlín, i panem Zemkem o tom, že autobusové a vlakové nádraží se změní. Všichni to podporujeme. Aktivně se účastníme schůzek…i když to není naše, tak nám velmi záleží na tom, aby vznikla nová nádraží. I proto, že si nedovedu představit Fabriku vedle toho, co je tady nyní. Jinak je to snadné – i stavba Fabriky a zkulturnění jejího okolí je součástí našeho podnikání. Jako každý podnikatel k rozvoji města přispíváme výrazně nad rámec toho, co musíme. To ovšem neznamená, že máme přijmout roli správce města anebo kraje. Od toho přece platíme daně.

Takže to děláte pragmaticky kvůli Fabrice? 
Není to jen kvůli tomu. Když žiji ve Zlíně, tak se prostě stydím za to, jak to tady vypadá. Něco může být staré, ale pokud se o to dobře staráte, je to hned poznat. Toto je však ostuda. Nestačí jen kritizovat, je potřeba přijít a dát ruku k dílu. Chceme být aktivní a nenaříkat.

Ing. Martin Jarolím, MBA (1969)
Vystudoval obor počítačové technologie na VUT v Brně, manažerská studia pak na univerzitě v Nottinghamu. V 90. letech začínal u společnosti Microsoft, samostatně podnikal v zahraničním obchodu.
Na přelomu tisíciletí pracoval jako externí expert pro ČSOB, od roku 2007 je členem představenstva skupiny CREAM odpovědným za její strategické realitní projekty.