Ředitelství totiž mělo coby investor povinnost informovat třicet dní před začátkem stavby Archeologický ústav Akademie věd (AÚ AV) ČR v Brně, aby mohl provést záchranný archeologický výzkum.

Tak se ale nestalo. „Nikdo nám nic neoznámil a v databázi tato stavba vůbec nefiguruje,“ informoval Pavel Jansa z odboru archeologické památkové péče brněnského AÚ AV ČR.

Stavět se tak začalo v prosinci loňského roku přímo v srdci památkové zóny bez řádného prozkoumání místa archeology. FŘ se ale hájil tím, že na místě stavby by se stejně nic nenašlo.

„Stavební úřad ani projektant nemá žádné informace o možných archeologických nálezech, neboť na stavební parcele proběhla v minulosti rozsáhlá asanace staré zástavby. Pokud se zde něco nacházelo, bylo při asanaci zničeno,“ tvrdí Jiří Novotník z oddělení vnitřní správy a investic FŘ, které má stavbu na starost.

Podle odborníků ale nemůže laik odhadnout, kde je výzkum třeba provést a kde ne. „Stavebník nebo investor nemá kompetenci posoudit, zda na místě nějaké nálezy jsou či nejsou, o tom rozhoduje archeolog,“ vysvětlil archeolog Jansa.

Investor se ale zaštiťuje tím, že zajistil na místo odborný dohled. „Ten ale v žádném případě nemůže nahradit řádně provedený záchranný archeologický výzkum,“ upozornil mluvčí Zlínského kraje Milan Plesar. Kraj je vlastníkem veškerých archeologických nálezů, a proto může investorovi uložit pokutu do výše čtyř milionů.

Takových případů je stále hodně. „Myslím, že toto je jen špička ledovce. Často se stává, že lidé nevědí, nebo záměrně opomenou, co je jejich povinnost. Stále tu ještě není zažito dodržování těchto norem,“ konstatoval archeolog Jansa.

Dodal, že částka za výzkum se může vyšplhat vysoko, a proto se najdou i tací, co raději riskují pokutu s tím, že se o jejich prohřešku nikdo nedoví. K tomu se však Jiří Novotník z brněnského FŘ odmítl vyjádřit.

O započaté stavbě se tak odborníci dozvěděli až od Martina Petrůje z Valašských Klobouk. „Všiml jsem si, že tam někdy v prosinci začali bagrovat, aniž by to místo prozkoumali odborníci. Tak jsem to dal vědět archeologům,“ popsal Petrůj, který se o historii zajímá a účastnil se i pozdějších archeologických prací na vybagrované parcele.

Ty začaly podle tiskového mluvčího FŘ Jana Odvářky vytyčením plochy 5. ledna, tedy v den, kdy se Deník o celou záležitost začal zajímat. „Na základě naší iniciativy byl archeologický průzkum proveden ve dnech 11. – 15. ledna,“ uvedl mluvčí.

I na vybagrované parcele tak archeologové v minulém týdnu objevili zbytky nálezů. „Například části dvou středověkých studen a v nich úlomky unikátních dřevěných věder. Navíc je to zajímavá lokalita poměrně blízko kostela. Mohlo se tam toho určitě nalézt víc, ale je to do hloubky dvou metrů vybagrováno a hlína vyvezena, čímž se zničila pro archeology nejcennější vrstva,“ konstatoval Petrůj.

Dodal, že přístup investora nechápe. „Je to parcela v památkové zóně, a přitom kdokoli si umane, tak to vybagruje. To je přece hrozně smutné,“ poznamenal.

K tomu, zda FŘ potrestá řádně viníky, se mluvčí Odvářka nechtěl příliš vyjadřovat. „V případě zjištění porušení zákona zaměstnancem Finančního ředitelství v Brně, po posouzení intenzity, důvodů a důsledků, postupujeme vždy v souladu s platnou právní úpravou. Případné konkrétní kroky vůči odpovědným zaměstnancům nezveřejňujeme,“ reagoval.

Veškeré archeologické nálezy jsou podle zákona majetkem krajů. Zlínský kraj zatím o pochybení při této stavbě informován nebyl. „Prozatím v této věci nebyl dán žádný podnět na odbor kultury a památkové péče,“ sdělil mluvčí kraje Plesar. Podnět, který má být písemný, může podat kdokoliv a bude pak také vyrozuměn o výsledku.

Až ho na kraji obdrží, zahájí se správní řízení. „Odbor kultury a památkové péče provede místní šetření na místě samém, následuje ústní jednání s vlastníkem, který se měl dopustit správního deliktu, je prověřováno na Archeologickém ústavu Akademie věd, zda zemní či stavební práce opravdu nebyly nahlášeny a je požádán o součinnost Archeologický ústav kvůli odhadu způsobené škody stanovení výše pokuty,“ řekl Plesar.

Dodal, že s takovým pochybením se na kraji setkávají poměrně často. „Například v uplynulém roce jsme řešili přibližně sedm takových podobných případů,“ vyčíslil mluvčí.

Nový finanční úřad se ve Valašských Kloboukách začal stavět v prosinci loňského roku a dokončení se plánuje na říjen tohoto roku. Předpokládané náklady se pohybují ve výši 28 milionů korun.

VIZUALIZACE