Studenti jako osoby samostatně výdělečně činné podnikají jen výjimečně. Většinou se ucházejí o práci u zaměstnavatele, u něhož pak jsou v pracovně- právním vztahu. Pro zaměstnávání studentů platí pravidla zákoníku práce, účinného od 1. ledna.

Z nich vyplývá, že žádná brigádnická smlouva neexistuje. Zaměstnavatel může brigádníka - studenta přijmout do pracovního poměru.
Zpravidla s ním však uzavírá jednu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr - dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti - viz rámeček Rozlišujte. Práce na dohodu mají omezení Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 150 hodin v kalendářním roce. Do toho se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele ve stejném kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Ve srovnání s dřívějším zákoníkem práce došlo ke zvýšení limitu ze 100 na 150 pracovních hodin.

Přitom však mezi stejným zaměstnavatelem a brigádníkem může být i opakovaně sjednáno několik dohod o provedení práce v jednom kalendářním roce. Platí však omezení, že celkový rozsah prací nesmí přesáhnout 150 hodin za kalendářní rok.

Při dohodě o pracovní činnosti může zaměstnavatel sjednat s brigádníkem smlouvu i na větší objem práce než 150 hodin za rok. Je však uloženo obdobně jako dříve jiné omezení:
- Na dohodu o pracovní činnosti nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby.
- Pracovní úvazek může být proti pracovnímu poměru nejvýše poloviční. To znamená, že když je 40hodinová týdenní pracovní doba, což je nejobvyklejší, dohoda může být sjednána jen na dvacet a méně hodin týdně.

Nutné náležitosti nezbytné a povinné obsahové náležitosti dohody o provedení práce novým zákoníkem předepsány nejsou, dokonce není předepsána ani písemná forma dohody. Zákoník práce se nezabývá formálními náležitostmi dohody o provedení práce. Tu lze proto uzavřít ústně i písemně. Měla by však obsahovat přinejmenším náležitosti předepsané dřívějším zákoníkem práce. Konkrétně:
- vymezení pracovního úkolu,
- sjednanou odměnu,
- dobu, v˙níž má být pracovní úkol proveden,
- případně předpokládaný rozsah práce, pokud nevyplývá přímo z vymezení pracovního úkolu.

Dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel s˙brigádníkem povinen uzavřít písemně, jinak je neplatná, přičemž jedno vyhotovení této dohody je povinen vydat brigádníkovi. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny:
- sjednané práce,
- sjednaný rozsah pracovní doby,
- doba, na kterou se dohoda o pracovní činnosti uzavírá. Minimální mzda Podstatnou a povinnou náležitostí dohody o pracovní činnosti už není sjednaná odměna. To souvisí s tím, že na odměňování podle dohod o pracích konaných mimopracovní poměr se dříve ( do 31. prosince 2006) nevztahovaly předpisy o minimální mzdě. Odměna mohla být nižší i vyšší než minimální mzda. Výše odměny bude i nadále smluvní záležitostí, ale zaměstnavatel musí respektovat sazby minimální mzdy.

Nedosáhne- li odměna z dohody o práci konané mimo pracovní poměr ( tedy z dohody o pracovní činnosti nebo z dohody o provedení práce), ať dohodnutá mezi jejími účastníky nebo stanovená zaměstnavatelem, úrovně minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout
doplatek k odměně. Musí být ve výši rozdílu mezi výší této odměny připadající na 1 hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou. V současnosti je základní sazba minimální mzdy:
- za hodinu práce 48,10 koruny,
- za měsíc 8000 korun. Zákoník práce nově umožňuje, aby bylo v dohodě o pracovní činnosti sjednáno také právo zaměstnance na dovolenou, případně jiné důležité osobní překážky v práci zaměstnance. V dohodě o pracovní činnosti musí být stanovena pracovní doba.

Přestože je přípustné ústní sjednání dohody o provedení práce, nelze ho brigádníkovi, " slabšímu" účastníkovi pracovněprávního vztahu, doporučit. Těžko bude v případném sporu dokazovat proti " silnějšímu" účastníkovi její obsah.