Už podesáté se totiž mezi zdmi stavby, jejíž historie sahá až do 13. století, konala strašidelná prohlídka. Na té letos nechyběla dokonce ani poprava oběšením.

„Je to naše kultovní akce. Co se týče příprav a organizace tak určitě nejnáročnější, jakou tady na hradě v sezóně pořádáme. Nebál bych se ji dokonce označit za srdeční záležitost, protože je vždy hojně navštěvovaná, zejména dětmi, kterým je primárně určena,“ odhalil lukovský kastelán Jiří Holík.

Hrad je při speciální prohlídce samozřejmě plný nejrůznějších postav, které děti znají z pohádek a pověstí.

„Skupiny návštěvníků jsou tímto strašidelným hradem provázeny. Pokaždé jim pak průvodce vykládá jiný příběh. Letos je o čarodějnici, která zde od jara, kdy byla upálena, straší a zároveň hlídá poklad,“ sdělil Holík tajemně a doplnil, že na oblíbenou akci vždy dorazí kolem tisíce návštěvníků.

„Jinak tomu není ani letos,“ pochlubil se kastelán.

Jako jedna z prvních absolvovala se synem mimořádnou prohlídku hradu Soňa Ondřejová z Vlčkové.

„Bylo to krásné. Chodíme každý rok a musím říci, že letos to bylo zase o něco lepší než loni. Třeba oběšence jsem zde viděla úplně poprvé,“ vyzdvihla Ondřejová, jejíž syn Jan prokázal při procházce hradem velkou odvahu.

„Vůbec ničeho jsem se nebál,“ hlásil po jejím absolvování pyšně.

To jeho malá kamarádka Erika Kráčalíková přece jen chvilkový strach přiznala. „Maličko mě vyděsil upír, který nám na schodech šmátral po nohách,“ vysvětlila.

Až z daleké Bechyně dorazil v sobotu na Lukov se svou rodinou i Robert Sochor. A také jim se prohlídka hradu se strašidly velmi zamlouvala.

„Líbilo se nám to moc. Zejména děti si takovou věc opravdu užijí, ale i dospělí se pobaví. Postavy měly moc pěkně udělané masky a též choreografie byla povedená,“ ocenil Sochor.

Jeho syna Aleše pak z pohádkových bytostí nejvíce zaujaly tanečnice a vědma. „Krásně totiž čarovala s vodou,“ prohlásil.

Ani Milan Kadlec ze Zlína-Kostelce na oblíbené akci nechyběl.

„Cením si snahy pořadatelů a také úrovně celé prohlídky. I já jako dospělý jsem se dobře bavil. Je fajn, že je hrad pořád živý a plný lidí. Sám si ho totiž pamatuji ještě jako hodně zpustlý. Je skvělé, že se ho ujala hrstka dobrovolníků, která jej začala zachraňovat. To si myslím zaslouží úctu,“ vyzdvihl Kadlec.