Desetičlenná skupina lidí s hudebními nástroji a beranem chodí obvykle celou sobotu po dědině a zve místní na večerní zábavu.

„Stojí to spoustu sil. Chodíme od rána devíti hodin tak do čtyř odpoledne. Není nás už navíc tolik, někteří totiž studují na vysokých školácha nejezdí tak často domů,“ objasnil člen místního divadelního kroužku a jeden z organizátorů Pavel Fleischmann.

Podívejte se do rozsáhlé fotogalerie na to, jak se vlastně vodí beran. A jestli jste ve Hvozdné v sobotuchyběli a neviděli beránka naživo, právě pro vás máme v článku vložené video.

Lidé už jsou na návštěvu prý tak zvyklí, že si divadelníci nedovolí některý dům obejít.

„Musíme všude přijít se vší parádou, jinak jsou posmutnělí,“ dodal Fleischmann.

Napentleného berana měl letos na starosti Karel Válek.

Za kus chleba na kraj Hvozdné

„Mám ho půjčeného od jednoho místního chovatele. Zkušenosti se zvířaty moc nemám, ale kamarád mi poradil, že když vezmu kousek chleba a budu ho jím krmit, bude mě poslouchat. A zabírá to,“ pochvaloval si Válek.

Hvozdenští obyvatelé jsou na průvod vesnicí vždy připraveni.

„Pokaždé napeču vdolečky a dám jim nějakou korunu na muziku. I když někdy nepřijdu, mají aspoň příspěvek do kroužku,“ pousmála se pětasedmdesátiletá Anežka Morbicerová.

Poprvé letos tradici viděla Tereza Hrnčiříková.

„Není to špatné, mít takové zvyky. Na některé akce, jež pořádají divadelníci, chodíme. Je dobře, že se tady něco děje,“ míní Hrnčiříková.

Pro divadelní kroužek, který má asi 250 členů, je vodění berana také možnost, jak si částečně přivydělat. Podle Fleischmanna si tak totiž většinou přijdou přibližně na patnáct tisíc korun.