Ve čtvrtek o držiteli tohoto ocenění rozhodlo zlínské zastupitelstvo.

„František Makeš je jedním z významných rodáků, který proslavil Zlín po celém světě. Díky své práci si cenu zaslouží. Těšíme se na osobní setkání,“ vzkázal náměstek primátora města Zlína Miroslav Adámek.

Cena města Zlína za rok 2019 bude Františku Makešovi slavnostně předána v předvečer dne narození Tomáše Bati – 2. dubna – v obřadní síni zlínské radnice.

František Makeš František Makeš se narodil 9.12.1931 ve Zlíně. Po ukončení studia na Akademii výtvarných umění Univerzity Karlovy odešel do Švédska, kde se na Göteborské univerzitě věnoval studiu restaurátorských technik pomocí enzymatických reakcí.

Po obhájení disertační práce, která vzbudila pozitivní ohlas ve vědeckých kruzích, se stal hlavním konzervátorem švédských královských sbírek.

K jeho nevýznamnějším restaurátorským pracím patří renovace obrazu od italského renesančního malíře Arcimbolda. Jedná se o proslavený portrét císaře Rudolfa II. vytvořený ze zeleniny, ovoce a květů nazvaný Zahradník. Makeš za svůj život ale restauroval mnohá jiná díla patřící k pokladům světového kulturního dědictví.

Kromě kočárů švédské královské rodiny například i futrál používaný na ukládání českých korunovačních klenotů. Důvěrně se seznámil s obrazy Pabla Picassa, Salvadora Dalího, Rembrandta a mnohých dalších významných malířů.

Hlavním přínosem originálního umělce pro světové restaurátorství je objevení biochemické metody využití enzymů při renovaci historických děl a odhalování falzifikátů v umění a dále takzvaná enzymatická konsolidace, což je moderní konzervátorská metoda.

Dobrým restaurátorem se musíte narodit

Od roku 1989 se František Makeš pravidelně vrací do České republiky i do Zlína, přednáší o svých výzkumech, přibližuje unikátní restaurátorské techniky a vystavuje vlastní obrazy. V poslední době přednáší o své nové metodě, tzv. „enzymatické konsolidaci“, na kterou získal patent, jenž věnoval České republice.

V roce 2005 mu byla udělena cena Gratias agit a o rok později byl vyznamenán švédským králem za významný a trvalý přínos pro zachování uměleckých děl, především umělecké sbírky ve švédském zámku Skokloster. Za svůj život restauroval mnohá jiná díla patřící k pokladům světového kulturního dědictví.

František Makeš žije ve Švédsku, trvalé bydliště má ale stále ve Zlíně.

„Každý průměrně inteligentní člověk může být výborným chemikem, fyzikem, lékařem, ale dobrým restaurátorem se musíte narodit. Pokud nevidíte krásu umění, jste pouhým řemeslníkem a nikdy nebudete opravdu dobrým restaurátorem," domnívá se Makeš, který využívá ve při svých technikách v restaurátorství využívá poznatků z biochemie.

Znát DNA obrazů

Podle Makeše je však nutné si uvědomit, že lékař uzdravuje živou bytost, která má imunitní systém a dokáže se bakteriím a virům částečně sama bránit.

„Obraz nebo kniha imunitní systém nemá. Nestačí tedy zabít za pomocí jedů bakterie způsobující plíseň, jak se to často v restaurátorství dosud děje. Protože bakterie přítomné v samé struktuře obrazu přežijí a časem způsobí plesnivění mnohem zhoubnější než předtím,“ vysvětlil umělec.

„Abyste je trvale odstranili, musíte znát DNA obrazů. Všechny chemické sloučeniny obsažené v barvách, konzervačních technikách i samotném plátně, na kterém je obraz namalován.

Až poté můžete provádět očistnou kúru a bojovat proti plísním a ostatním nánosům nečistot. Jedině touto metodou můžete umění zachránit pro budoucí generace navzdory zubu času,“ doplnil František Makeš.

Cenu města Zlína za rok 2018 získala architektka Eva Jiřičná.