Podle ředitele zlínského archivu by našla komunistická socha uplatnění v muzeu. Město si chce nechat odhadnout její cenu

Co bude se sochou někdejšího prezidenta republiky Klementa Gottwalda? Její osud je i po více než dvou desítkách let nejasný.

„Od Sametové revoluce, kdy byla socha Klementa Gottwalda sňata z podstavce, je v garáži. Zabírá ji celou, protože se jedná o podobiznu nadživotní velikosti. Není ale starostí archivu, co se sochou bude. Je umístěna v městských prostorách, stejně jako v nich sídlíme i my,“ vysvětlil ředitel Státního okresního archivu ve ZlíněKlečůvce David Valůšek.

Sám je názoru, že by se artefakt roztavit neměl. Podle něj by jistě našel uplatnění v nějakém muzeu. „Prý se jedná o kvalitní sochařskou práci. Navíc si nemyslím, že je vhodné ničit sochy, které vznikly v době totality. Chodila kolem nich řada lidí,“ poznamenal Valůšek. Vzpomněl také, že když navštívil muzeum v Písku, v expozici druhé poloviny 20. století zahlédl bystu Klementa Gottwalda s pionýry.„Uvažuje se o zřízení muzea totality v Uherském Hradišti. Třeba by našla socha z Klečůvky své místo právě tam,“ zauvažoval ředitel.

Hlavní a poslední slovo má však město, které podobiznu exprezidenta vlastní. Sochu Klementa Gottwalda eviduje podle mluvčího Zdeňka Dvořáka jako umělecké dílo.„Určitě se v budoucnu vrátíme k tomu co s ní, jaká bude její další budoucnost. Rozhodnutí vynese rada nebo zastupitelstvo podle výše odhadní ceny,“ sdělil Dvořák.

Minulý rok přišel o čestné občanství

Klement Gottwald byl československým politikem, později premiérem a po komunistickém převratu v roce 1948 se stal prezidentem Československé republiky. Za jeho vlády začali rozhodovat v zemi sovětští poradci: v ekonomice prosadili koncepci těžkého průmyslu a násilnou kolektivizaci zemědělství, zavedli monopol na školství, vědu a kulturu. Za Gottwaldovy vlády došlo na počátku padesátých let k mnoha politickým vykonstruovaným procesům. Bylo vyneseno přes 230 rozsudků smrti, přes sto tisíc občanů bylo odsouzeno k doživotí či mnohaletým vězením. Nakonec Gottwald poslal na šibenici i jedenáct ze svých nejbližších předních komunistických funkcionářů.

U příležitosti 50. narozenin, tedy v roce 1946, udělil Místní národní výbor Velkého Zlína Gottwaldovi čestné občanství. Zrušila jej svým usnesením až bývalá politická reprezentace města koncem dubna loňského roku poté, co na skutečnost upozornil Zlínský deník.