Současní městští radní včetně primátorky Ireny Ondrové (ODS) žili prý doposud v domnění, že bylo Gottwaldovi občanství zrušeno změnou názvu města v roce 1990.

Bývalý československý prezident získal čestné občanství města v roce 1946. Někdejší představitelé radnice se podle historiků chtěli totalitnímu vůdci vlichotit. Zvyšovala se totiž tehdy šance, že tím pro město podaří získat více peněz.

Pro zlínskou Konfederaci politických vězňů, kterých se totalitní režim krutě dotknul, je zpráva o dosud nezrušeném čestném občanství nepříjemným překvapením.

„To je tedy gól. Netušili jsme to, je to neúcta. Už dávno mělo být Gottwaldovi občanství odebráno, když se tak stalo i v jeho rodišti v Dědicích u Vyškova. Zřejmě o něm tady ale málokdo věděl, asi se to tutlalo,“ míní předsedkyně organizace Marie Husková se svým manželem Josefem. Oběma se podařilo před několika lety vybojovat, aby radnici zdobila pamětní deska místním politickým vězňům.

Autorem díla je akademický sochař Otmar Oliva z Velehradu, jenž byl sám obětí perzekucí bývalého režimu. Je podle něj logické, že Gottwald občanství získal, ale také paradoxem, že je stále platné.

„Je to ostuda. Myslel jsem, že už je dávno zrušeno. Pokud k tomu dojde, samozřejmě to vítám,“ sdílí Oliva podobný názor jako manželé Huskovi.

Primátorka Ondrová tvrdí, že ani ona netušila, že je Klement Gottwald stále čestným občanem města.

„Domnívala jsem se, že se změnou jeho názvu občanství zmizelo, takže jsem nevěřila vlastním uším. Nepříjemné překvapení to tedy bylo i pro mě i kolegy radní. Je naše chyba, že jsme se na to nikdy nepodívali nebo byla tato věc zasunuta. Nyní však bude určitě otázkou v diskusi jednotlivých politických klubů,“ ujistila primátorka Ondrová. Sama prý návrh na odebrání občanství Gottwaldovi radním na příštím zasedání předloží a předpokládá, že získá podporu i u zastupitelů.

V to věří i náměstek primátorky Miroslav Kašný (KDU-ČSL). „Nechceme měnit dějiny, ale vyjádřit se k občanství v současné době. Náš rozchod s komunismem je stále rozpačitý. A můj názor je, že by čestná občanství neměla být udělována politikům, obzvláště by neměli být jejich nositeli představitelé totalitních režimů,“ zdůraznil Kašný.

Jedná se podle něj o vážnou věc, kterou lze ale jednoduše vyřešit. „Bude to slušné vůči všem, kteří za totality trpěli. Lidovci odebrání občanství určitě podpoří,“ doplnil náměstek.

Pro zrušení je také městský radní Karel Jankovič (ČSSD). „Měli bychom občanství vygumovat. Myslím, že bylo opomenuto, protože se řešili jiné problémy. Ale naše reakce je okamžitá,“ poznamenal Jankovič.

Podporu však primátorka nezíská zřejmě od komunistů. „Proč teď likvidovat historii? Nechal bych ji takovou, jaká je. Je to smutné. Návrh osobně nepodpořím,“ prozradil předseda klubu zastupitelů KSČM František Rábek.

Čestní občané města

  • 1887: Leopold Haupt-Buchenrode
  • 1904: Zdenko Wacha
  • 1910: Tomáš Garrigue Masaryk
  • 1918: Gustav Habrman, Václav Klofáč, Karel Kramář, František Staněk, Alois Jirásek, František Štěpánek, Tomáš Baťa
  • 1934: Jan Černý, Jan Antonín Baťa
  • 1935: Rudolf Gerbec
  • 1936: Edvard Beneš
  • 1938: Dominik Čipera
  • 1946: Bohumil Laušman, Klement Gottwald,
  • 1948: Vilém Morýs, Petr Petrovič Jegorov, Dajan Bajanovič Murzin, Terentij Fomič Umanskij
  • 1986: Hermína Týrlová, Karel Zeman, Zdeněk Kovář

Kdo byl Klement Gottwald?

Klement Gottwald byl československým politikem, později premiérem a po komunistickém převratu v roce 1948 se stal prezidentem Československé republiky. Za jeho vlády začali rozhodovat v zemi sovětští poradci: v ekonomice prosadili koncepci těžkého průmyslu a násilnou kolektivizaci zemědělství, zavedli monopol na školství, vědu a kulturu. Za Gottwaldovy vlády došlo na počátku padesátých let k mnoha politickým vykonstruovaným procesům. Bylo vyneseno přes 230 rozsudků smrti, přes sto tisíc občanů bylo odsouzeno k doživotí či mnohaletým vězením. Nakonec Gottwald poslal na šibenici i jedenáct ze svých nejbližších předních komunistických funkcionářů.

Zdroj: wikipedia.cz