Jeho obyvatelé se nedokáží jednomyslně shodnout na postupu při případné rekonstrukci, a dům tak nadále zůstává například bez zateplení a nových oken a lodžií. Dva z jeho šestadvaceti obyvatel, kteří opravy oddalují, se však odvolávají na nevhodně navržený způsob financování či na nedostatky ve výběru zhotovitelské fir­my.

S jejich postupem souhlasí i obyvatelka jiného bytového domu na ulici Jílová Jana Marcaníková. „V našem domě máme podobný problém. I jediný vlastník má právo svým nesouhlasem pozastavit rekonstrukci domu,“ ozvala se majitelka bytu. Současně však zdůraznila, že se rozhodně nejedná o bezdůvodné znemožňování oprav.

„Je zkrátka potřeba zvážit jejich nezbytnost, kvalitu a cenu v souvislosti s finančními možnostmi jednotlivých rodin,“ doplnila. Stejně jako dva vlastníky z předchozího domu ji například trápí plánovaná úhrada rekonstrukce společným úvěrem.

„Nikdo nemůže nikoho nutit podepsat úvěr společenství. V tom okamžiku se totiž stává dlužníkem za potenciální neplatiče, a buď musí úvěr splácet za něho nebo se celé společenství ocitne v exekuci,“ obává se majitelka bytu. V jejím domě je ke všemu prý většina rodin v téměř důchodovém věku a nedá se počítat s tím, že to budou splácet jejich děti.

Se společným úvěrem vlastníků bytových jednotek pro úhradu oprav nesouhlasí ani Antonín Škrabálek, majitel bytu na ulici Jílová 4579.

„Striktně vyžadujeme, aby za svůj majetek odpovídal každý vlastník sám. Rád bych věděl, kdo bude splácet úvěr za lidi na podpoře při ztrátě zaměstnání, za důchodce, kteří žijí z průměrného, nebo podprůměrného důchodu a za lidi, kteří se obecně dostanou do insolvence v budoucnosti,“ vyjmenoval.

Obavy těchto vlastníků mírní Bohuslav Švamberk ze Sdružení bytových družstev a společenství vlastníků České republiky. „Je to velmi bezpečný způsob, který má navíc obrovské výhody, může být na dlouhou dobu, což sice obnáší vyšší platbu úroků, ale zároveň nižší měsíční splátku,“ uvedl. I společný úvěr je podle něj spojen s vlastnictvím jednotky, a ta bude mít vždy svého majitele, který má povinnost přispívat do společné kasy.

„Je potřeba si uvědomit, že za bydlení je normální platit, a pokud by se v domě našel někdo kdo tak nečiní, je potřeba aby to okamžitě řešila správcovská firma a pohledávku vymáhala,“ doplnil odborník.

Dalším problémem, který v souvislosti s plánovanými opravami domu řeší nejen Jana Marcaníková, je kvalita a cena jejich zhotovení.

„Firmy se předhánějí o kšefty a jsou schopny propagovat kupříkladu drahý, nezdravý, dům dusící materiál, který způsobuje plísně a je lehce poškoditelný,“ popsala. Sama prý mluvila s řadou lidí, kteří tyto problémy mají, a vše má dokonce fotograficky zdokumentováno.

„Přesto na to náš výbor neslyší a většina obyvatel domu nemá potenciál na to, aby řešila odborné věci,“ postěžovala si. Její názor podpořil i jeden z ohlasů komentující v diskusi na webu Zlínského deníku situaci v domě Jílová 4579.

„Vzhledem k tomu, jak vypadala rekonstrukce domu na Jílové 4580, která trvala rok a půl a je nekvalitní, nedivím se, že se chtějí někteří majitelé bytů sousedního domu důkladně vybrat stavební firmu. Hned vedle sebe mají totiž vzor, jak se to dělat nemá,“ uvedl anonymní přispěvatel, s tím, že bydlí poblíž a ví tak o čem mluví.

Neshody majitelů bytů jsou podle Bohuslava Švamberka velmi častým problémem v souvislosti s rozsáhlejšími rekontrukcemi. Sám tuto otázky řešil u více než dvou tisíc bytových domů.

„Pokud se vlastníkům nedaří dohodnout, měla by pomoci především správcovská firma. Jako další krok je pak možné si najít nějakou poradenskou agenturu, která tyto věci zajišťuje na klíč,“ poradil znalec. Doporučil však zjistit si reference, cenu a co všechno agentura nabízí.

V poslední době nabírá celý problém ještě další důležitý rozměr. Pokud se partaje brzy nedohodnou a opravy v domech nezahájí, nedosáhnou na dotace od města ani od státu.

„Vypsali jsme výběrové řízení na úvěry z Fondu rozvoje bydlení a vlastníci bytů, ale i rodinných nebo bytových domů na území Zlína mohou získat peníze na opravy. Svou žádost včetně všech náležitostí k nám však musí doručit do 15. května,“ sdělila mluvčí zlínského magistrátu Marie Masaříková. Finance jsou podle ní určeny právě na zateplení obvodového pláště, výměnu oken, ale například i na obnovu střechy či vestavbu bytů do půdních prostor. „V letošním roce jsou v rozpočtu města na tyto účely vyčleněny asi čtyři miliony korun,“ doplnila mluvčí.

Mezi nejfrekventovanější státní dotace patří například program Zelená úsporám.

„Ten by měl běžet do konce roku 2012. Nějaký čas na zažádání tedy ještě je, ale utíká strašně rychle. Je už tedy opravdu doba na to pustit se do příprav,“ vyzval Bohuslav Švamberk. Upozornil zároveň, že pokud se celý projekt regenerace domu dobře připraví, mohou dotace tvořit i polovinu z rozpočtových nákladů. „A to už přeci stojí za to. Není přeci nic horšího než když kvůli maličkosti přijdete o dotace,“poz­namenal.