„Obec snad byla pojmenovaná podle toho, že vznikla v haluzí, v hustém křoví nebo v lese po jeho vymýcení,“ odhaduje dialektolog Josef Kolařík. Podle něj však daleko pravděpodobněji vzniklo jméno spojením odvozeniny od osobního jména a přípony ice.

„Tím bylo patrně jméno Haluza nebo ve staré češtině Haluzě,“ dodal. K tomu se přiklání i Ladislav Hosák ve své knize Místní jména na Moravě a ve Slezsku, kde říká, že ves patřila lidem Haluzovým. Pan Kolařík dále uvedl, že zmíněný pan Haluza byl možná dlouhý jako větev, nebo snad štíhlý a kostnatý jako holá větev. „Těžko lze odhadnout, jak naši předkové přišli k takovému přízvisku,“ sdělil.

Poněkud humornější náhled na původ má sedmnáctiletý Radek Pecák z nedalekých Vlachovic. „Já si myslím, že Haluzice vznikly náhodou. Prostě po haluzi,“ řekl. V poněkud vážnějším duchu doplnil, že se však spíše přiklání k názorům pana Kolaříka.

První písemná sbírka o Haluzicích se dochovala v listině vizovického kláštera Smilheimu v roce 1261. O tři století dál jsou už uváděny jako pusté. Nicméně v roce 1768 se ves znovu obnovila, čímž se časem stala sídlem panských a vrchnostenských úřadů v poslední etapě feudálních řádů. Ve druhé polovině devatenáctého století zde narůstala populace.

Dnes mají Haluzice přibližně osmdesát obyvatel a patří mezi nejmenší obce na území Zlínska. Příště si přečtěte o původu názvu města Slavičín.

Veronika Vágnerová