Lidé mají brzký přílet havranů spojený s nadcházející tuhou zimou, to ale ornitologové přímo nepotvrdili. Havrani zkrátka přilétají nejčastěji od druhé poloviny října, protože naše podnebí je pro ně ideální – jsme pro ně něco jako teplé kraje.

Pokud by ovšem příliš mrzlo nebo byla vysoká pokrývka sněhu, tak se podle ornitologů přesunou jinam. Často se naopak stává, že jich k nám přiletí málo. Většinou se tak děje v případech, kdy je mírná zima. To pak havrani „šetří síly“ a zůstanou v Polsku.

„Typické je pro ně smíšené hejno, ve kterém žijí. Jsou to havrani polní a kavky obecné, kdy na tři havrany připadne jedna kavka,“ přiblížil ornitolog z Muzea Komenského v Přerově Martin Vymazal.

Podle něj jde o tisícová hejna, která se na noc slétnou na stromy, kde přečkají, a ráno vyletí hledat potravu.

Bát se jich však nemusíme, havrani nejsou inspirováni sirem Alfredem Hitch-cockem, i když jsou „všežravci“.

Ilustrační foto

„Sežerou cokoliv, co uvidí. Nejčastěji nalétávají na pole, kde se snaží najít zbytky po sklizních. Nepohrdnou plži, zdechlinami myší a hrabošů. Jedná se o nejinteligentnější ptáky,“ připomněl Vymazal apetit i inteligenci těchto opeřenců.

Doplnil, že všichni krkavcovití patří k nejchytřejším ptákům, kteří se naučí mluvit a dají se ochočit. V povědomí veřejnosti o žebříčku chytrosti těchto krkavcovitých ptáků jsou bezesporu krkavci.

„Krkavce poznáme tak, že je větší než havran, nedělá hejna a má jiný chaŕakter výskytu,“ zmínil ještě Vymazal.

Podle Františka Hladila, kurátora ptáků ve zlínské zoo, z krkavcovitých se kromě havranů ve Zlínském kraji ještě vyskytují v poslední době straky, které prý nemají přirozené nepřátele.

„Ale přibývá i sojek, které se přibližují k lidem – do parků a zahrad. Už to není jen „lesní policie,“ usmál se František Hladil.

Vzpomněl, že na začátku 80. let chovali v zoo krkavce.

„Tenkrát se u nás tak běžně nevyskytovali. Pamatuji, že jednou krkavec ze zoo uletěl a obohatil faunu hostýnských lesů,“ vzpomněl kurátor ptáků ze zlínské zoo.