Na využití má větší šanci než zámek či okresní soud

Z historické stavby na okraji Komenského parku ve Zlíně se krajská knihovna v létě příštího roku přestěhuje do nových prostor. „Město v současnosti řeší, jak budovu dále využít, a rozhodnutí dosud nepadlo. V každém případě je zájmem města, aby nadále sloužila veřejnosti," říká mluvčí magistrátu Zdeněk Dvořák.

Na rozhodnutí má město ještě čas, náměstek zlínského primátora Miroslav Kašný (KDU-ČSL) má ale už nyní na stole čtyři různé projekty. „Zatím nejpravděpodobnějším, který také chci představit radě města, je přestěhování zájmových kroužků z dočasného pronájmu ve 32. budově areálu Svitu do dvou horních pater knihovny," přiblížil Kašný.

Přízemí pak podle něj pravděpodobně zabere komerční část. „Budova si na sebe bude muset nějakým způsobem vydělat," vysvětlil náměstek.

Úprava přízemí a okolí budovy se zapracuje do vítězného návrhu na revitalizaci přilehlého parku Komenského.

Schází parkoviště

Pracovníci krajské knihovny chtějí veškerý knihovní fond, který zahrnuje například půl milionu dokumentů, odstěhovat do nového sídla ve zrekonstruovaných svitovských budovách 14 a 15 do září. „Začít bychom měli v červnu a stěhování by mělo trvat asi tři měsíce. Jako poslední bude uzavřena čítárna, abychom do ní umožnili lidem přístup co nejdéle," vysvětlila ředitelka knihovny Zdeňka Friedlová.

Budova má podle ní velký potenciál, protože je v centru a jednoduše dostupná. „Dostanete se k ní pěšky i vozidly MHD. Obrovskou nevýhodou ale zůstává absence parkoviště. To je kámen úrazu," uvědomuje si ředitelka.

Osobně by Zdeňka Friedlová byla ráda, kdyby v prostorách její brzy opuštěné knihovny zůstaly veřejné služby. „Budova dlouho sloužila jako škola, proto by mohla posloužit jako místo pro setkávání dětí nebo naopak seniorů. To by se jim jistě líbilo," míní ředitelka.

Jak již zmínil mluvčí radnice Zdeněk Dvořák, magistrát se bude otázkou využití knihovny intenzivněji teprve zabývat. Zlíňané především doufají, že nezůstane prázdná. „Nějak nám těch nevyužitých budov v centru města poslední dobou přibylo, snad knihovna nebude další," podotkl například Pavel Polášek ze Zlína. Naráží tím na zlínský zámek a budovu bývalého okresního soudu.

V části zámku aktuálně sídlí Muzeum jihovýchodní Moravy, i to se má ale společně s knihovnou přestěhovat do bývalého areálu Svitu. Město shání pronajímatele zámku už řadu měsíců. Stejně tak hledá kupce pro budovu bývalého okresního soudu. Ačkoli jsou obě zmíněné stavby v centru města, přílišný zájem o ně není.

Aktuálně ale město podle Dvořáka s nějakými zájemci vyjednává. „V obou případech probíhají individuální jednání s potenciálními investory, v případě zámku s provozovateli. Jejich přáním je v tuto chvíli nezveřejňovat více, což město respektuje," sdělil stručně Dvořák.

Budova Krajské knihovny Františka Bartoše, kde bývalá dívčí škola, je součástí souboru reprezentativních budov projektovaných Dominikem Feyem.

Knihovna působí v budově od roku 1945. V roce 2000 stavbaři zpevnili podlahy v odděleních pro děti, pro mládež a pro dospělé čtenáře. V roce 2009 se zpevnily i podlahy v prvním patře západního křídla budovy. Bezbariérový přístup zajišťuje osobní výtah.

Budova by měla žít od rána až do večera

Až se Krajská knihovna Františka Bartoše přestěhuje, měla by její stávající budova u parku Komenského nadále sloužit veřejnosti. Shodují se na tom tři zkušení architekti. Městská architektka Dagmar Nová a Pavel Chládek mají o jejím ideálním využití jasno, rekonstrukcemi zlínských budov proslulý Petr Všetečka se do konkrétních představ nepustil.

Dagmar Nová: „Budova se nachází v centru, takže by měla opět sloužit pro občanskou vybavenost a žít od rána do večera. V přízemí si dokážu představit například kavárnu a v dalších patrech místo pro volnočasové aktivity."

Pavel Chládek: „Mně se líbí ten nápad s přestěhováním kroužků pro mladé. Vzhledem k rekonstrukci parku, kde by se mohlo objevit ještě širší zázemí, se mi to zdá asi nejvhodnější. Rozhodně by bylo vhodné, aby budova nadále sloužila veřejnosti, protože se nachází přímo mezi dvěma velmi frekventovanými zastávkami MHD."

Petr Všetečka: „Odpovědět na tuto otázku rozhodně není jednoduché. Že v budově bývala škola, vlastně asi nic neznamená. Záleží hlavně na tom, jaké plány má město. A to jak z dlouhodobého, tak i krátkodobého hlediska. To si netroufnu odhadovat." (hou)