„Masové používání detektorů kovů je realitou, na kterou legislativa nedokázala včas reagovat,“ domnívá se archeolog Miroslav Popelka z Ústavu archeologické památkové péče.

Při toulkách moravskou krajinou tak díky hledačům pokladů mizí každoročně několik desítek tisíc archeologických předmětů, které následně končí v soukromých sbírkách nebo na aukčních serverech.

Fond národního kulturního dědictví se tak nezadržitelně vyčerpává a bohužel není bezedný.

Přibývá nadšenců ochotných spolupracovat

„Našel jsem nějaké věci z druhé světové války, ale protože mě tohle období naší historie velmi zajímá, dost jsem váhal, jestli mám nález nahlásit,“ přiznal se Jan Plášek.

Nakonec vše poctivě odevzdal a domluvil si s profesionálními archeology i spolupráci.

„Občas něco najdu, většinou je to pro mě ale bezcenné, nedokážu slíbit, že kdybych našel velký poklad, že bych ho odevzdal, nevím,“ připustil s tím, že nyní už ví, že musí nález alespoň vyfotit a vše pečlivě zdokumentovat, ideálně hned přivolat odborníky.

Přibývá lidí ochotných více spolupracovat.

„Existují skupiny nadšenců, ochotných složitou situaci řešit spoluprací s odbornou sférou, která má paradoxně stabilní nedostatek lidských zdrojů i technických prostředků,“ potvrdil Miroslav Popelka.

Ochrana před nightwalkers

Podle něj jsou v současné době archeologové nuceni výzkumné aktivity orientovat na preventivní ochranu archeologických nalezišť cíleně navštěvovaných tzv. „nighthawkers“, tedy hledači pokladů, kteří v noci tajně vyhledávají historické nálezy a pak je prodávají.

„Naštěstí postupně vznikají různé spolky zaměřené na spolupráci s archeology,“ pochválil s tím, že se jedná o obrovský posun.

„Touto cestou jsme schopni podchytit velké množství nálezů a otevírají se tak nové možnosti spolupráce veřejné sféry na ochraně kulturního a historického dědictví,“ doplnil.

Často totiž historik nepotřebuje přímo nález, jde mu hlavně o okolnosti.

Pro správné vyhodnocení potřebují vědět, kde se co našlo, jak hluboko, jak to bylo položeno apod. Pak mohou určit, co se v okolí nálezu stalo, co tam dávno bylo, kdo tam žil…

Keltské mince jsou velmi žádané

„V minulých letech se náš Ústav archeologické památkové péče Brno zaměřoval na evidenci a precizní geodetickou dokumentaci nemovitých archeologických památek na Moravě, především hradišť a dalších opevněných pravěkých sídel, ale také míst posledního odpočinku našich pravěkých a raně historických předků, v krajině dodnes velmi dobře patrných, tzv. mohylníků,“ připomněl Popelka.

Nyní se věnuje ochraně památek, které ničí hledači pokladů.

Současně se s kolegy zaměřuje na prospekce lokalit z období historických Keltů, kteří do střední Evropy přinesli již před zlomem letopočtu znalost mincovnictví a právě jejich mince jsou vyhledávaným sběratelským artiklem a dosahují značné tržní ceny.

„Jejich kulturně historická hodnota je však několikanásobně vyšší a jsou také neocenitelným datačním prostředkem, protože jsou zároveň i chronologicky citlivé,“ vysvětlil.

V budoucích letech chce v tomto trendu pokračovat.

„Uvidíme, jaký posun v regulaci novodobého hledání pokladů přinese nový památkový zákon, který v tomto směru slibuje jisté ošetření této neutěšené situace," uzavřel.

Marcela Kaniová