V těchto víkendových dnech celá řada obcí na Zlínsku slaví hody. Jaký je původ této tradice?
Zakončovaly letní a podzimní zemědělský cyklus, kdy se sklidila úroda. Začalo klidnější období, takže si lidé mohli oddechnout. Mají velice starou tradici. Drží se obvykle na svátek zasvěcení kostela v obci, připadá-li tento svátek na podzimní měsíce. Ale může to být například i na Martina, na Kateřinu. Navíc Josefínské nařízení z konce osmnáctého století přikazovalo jejich slavení v jednotném termínu, tak zvané císařské hody. Ty se slavily vždy třetí neděli v říjnu. Ale nebyli by to naši předkové, aby si k těm císařským nepřidali ještě ty původní, které se držely podle místní tradice. Takže se mohly slavit dvoje.

Jaké zvyky byly nejčastěji spojené s oslavami hodů?
Při hodech vládu v obci často přebírala chasa, tedy mládež. Volila si stárky – chlapce a dívky, kteří přebírají od starosty právo nad obcí po dobu hodů. Tato tradice se udržuje dodnes na Slovácku. Ale i v některých místech Zlínska můžeme ještě teď narazit na zajímavé zvyky. Například v obci Veselá vodí po vesnici ověnčeného berana a zvou na hodovou zábavu. To jsou relikty starých hodových zvyků – stínání berana, shazování kozla nebo mlácení kačera. Tyto zvyky byly velice kruté, úřady je během devatenáctého století zakazovaly. Dnes zůstaly jejich ozvěny zachovány jen v žertovné podobě. Hody jsou teď spíše příležitostí k tanečním zábavám, k rodinnému setkání, pobesedování a bohatému pohoštění.

Máte přehled, v kterých obcích v okolí se hody stále slaví a udržují?
Slaví se prakticky všude, ale rozdíly jsou ve formě oslav. Většinou se však neobejdou bez hodové zábavy, bez pečení cukroví, přítomny bývají i kolotoče.

Etnografka Alena Prudká

(Etnografka Alena Prudká)

Čím si vysvětlujete, že se obce snaží tuto tradici neustále udržovat?
Domnívám se, že je to přirozené. Kdyby tradice úplně vymizely, tak by se lidé cítili o něco ochuzeni. Dodržování tradičních zvyků a jejich společné prožívání působí na soudržnost obyvatel v obci, na uvědomování si příslušnosti k určité komunitě, vlastních kořenů.

Myslíte si, že tato hodová tradice bude zachována i do budoucnosti?
Nechci předpovídat, ale domnívám se, že ano. Jsou to příležitosti k oddechu, k zábavě, k oslavám, kterých se člověk bude dál držet. Dřívější drsné zvyky zmizely, už je to především zábava. A lidé se rádi scházejí a oslavují.

Jsou tyto podzimní oslavy ojedinělý jev, nebo na ně narazíme i jinde v republice?
Hody nejsou omezeny jen na naše území. Hospodářský rok byl všude podobný. Na Moravě máme hody, v Čechách posvícení, v západní Evropě obřady podzimního Díkůvzdání. Ale ve své podstatě je to stále jedno a totéž.