Jak se připravují na finále? Jak budou prožívat finále? Co dobrého svým synům navaří?

Když se někdy nedařilo, vždy dokázaly pohladit a najít pro ně slova útěchy. Nasmažily na turnaje a zápasy snad stovky řízků, prožívaly první úspěchy i zklamání. Urovnávaly kritická slova ctižádostivých tatínků.

Nejvěrnější fanynky maminky hokejistů, které ani nyní zcela jistě nevynechají zápasy svých synů o titul mezi zlínskými berany a brněnskou Kometou.

Budou stejně prožívat každou minutu utkání, stejně jako třeba před patnácti lety při žákovských turnajích malých hokejistů.

Co tedy mají společného Naděžda Holíková, Jitka Řezníčková, Božena Kašíková, Anna Matějíčková a Katarína Honejsková? Třeba to, že se znají již dlouho. Společně se kromě zimních stadionů totiž potkávaly i na třídních schůzkách.

Jejich synové Petr, Dalibor, Libor, Martin a Antonín jsou totiž spolužáci ze základky. (I když Tony chodil do „déčka", pozn. red.) Všichni jmenovaní, včetně Tomáše Valenty a útočníků brněnské Komety Jana Káňi a pražské Slavie Pavla Klhůvka, tak „trochu" zlobili učitele na 1. základní škole Emila Zátopka ve Zlíně.

Kdysi hokejisté z 9. C, kteří dokázali jít za svým snem. Stali se z nich hokejisté, kteří hrají extraligu. A nejen oni, také další z nich, kteří hrají I. a II. ligu u nás i v zahraničí. I díky svým maminkám.

A jak jsou na finále mezi zlínskými berany a brněnskou Kometou připraveny některé z nich?

KATARÍNA HONEJSKOVÁ

Máme to tak trochu komplikované, protože žiji a pracuji v Anglii. Na poslední dvě utkání s Třincem jsem ale přijela a přijedu i na finále s Brnem. Tondovi i jeho kamarádovi Oldovi Horákovi, protože bydlí vedle sebe, vždycky navařím nějaké dobré jídlo. Hlavně ryby, zeleninu a libové maso. Tonda miluje špagety, a když byl malý, dával si na ně litry kečupu. To jsme ho už naštěstí odnaučili. (Úsměv.) Zlínskému týmu přejeme úspěch. Jsme na něj i na Tonyho pyšní. Zvlášť jemu přeji, aby si finále s Brnem užil. Loni kvůli zranění hrát nemohl a velmi ho to mrzelo. Proto jsme dvojnásobně šťastní, že si to letos vynahradí. Jako každá maminka i já všechna utkání prožívám. Beranům věříme a přejeme jim vítězství.

BOŽENKA KAŠÍKOVÁ

Co dobrého Liborovi navařím? (Smích.) Teď jsem právě naložila divočáka. Až Libor přijede na večeři, tak si určitě pochutná. Jako dezert bude mít připravené tvarohové pyré. Vždycky si říkám, že na hokej nepůjdu, protože jsem vystresovaná a prožívám každou sekundu utkání, ale stejně jdu a fandím. Za sezonu zhubnu pár kilo, jak mu „pomáhám" v bráně. Vlastně již od jeho školních let. Tenkrát podle slov jednoho učitele ze základní školy neměl nikdo z jejich třídy být hokejistou. No a podívejte se, kolik jich dnes hraje extraligu i další ligy. Myslím, že na kluky můžeme být pyšní. Přála bych všem beranům, ať jsou hlavně zdraví a spokojení, věřím v úspěch žlutomodrých barev.

NADĚŽDA HOLÍKOVÁ

Pamatuji si, jak nám rodičům jednou, když byli kluci v sedmé třídě, třídní učitel říkal, ať nepočítáme s tím, že z našich kluků budou hokejisti. Že má šanci maximálně jeden z celé třídy, a to za několik let. Jsem moc ráda, že mu jeho předpověď nevyšla, stejně jako to, že v A týmu zlínských beranů dostávají šanci mladí hráči a odchovanci klubu. Petrovi navařím vše, na co bude mít chuť, nebo ho i pozvu do restaurace. Rozhodně nebudu chybět na žádném utkání finále. Každé budu prožívat, stejně jako dosud. Věřím, že letos titul zůstane ve Zlíně. Moc to všem beranům přeji.

JITKA ŘEZNÍČKOVÁ

Samozřejmě že nevynecháme ani jeden zápas ať už na domácím ledě, nebo v Brně, to si prostě nemůžeme nechat ujít. Daliborovi i celému týmu moc přejeme, ať se jim daří. Věříme v úspěch. Dalibor s námi rodiči doma společně nebydlí, již má svou domácnost, ale samozřejmě že se za námi domů jezdí podívat. Až skončí sezona a bude víc času, určitě se celá rodina sejdeme, vždyť ho všichni budou chtít vidět. Má rád sladké a já mu upeču dort. Nebude chybět ani losos s bramborem, to má také moc rád.

ANNA MATĚJÍČKOVÁ

Na finále se moc těšíme a určitě si nenecháme ani jeden zápas ujít, i kdybychom jej měli sledovat v televizi. Já jsem při zápasech strašně nervózní, moc to prožívám. Měla jsem ráda i utkání, když byl Martin ještě v dorostu a juniorce, to jsme se s rodiči kluků vzájemně znali a společně to prožívali. Při jejich zápasech panovala velice příjemná atmosféra a ráda na to vzpomínám i na jejich juniorský titul. Musím říci, že kluci jsou moc šikovní, podařili se. (Úsměv.) I když není moc času a Martin bydlí s přítelkyní, rozhodně se s ním celá rodina sejdeme. Miluje sladké, takže budeme mít dort. Když mu chci udělat to, co má rád, uvařím mu tvarohové knedlíky s jahodami.