Nedostatek vláhy a vedro způsobují problémy i lesní a polní zvěři. Myslivci musí například dodávat vodu do polních napajedel. „Je to pro zvěř v polních honitbách, bažanty, kuřátka, zajíce… napije se však i srna. Vysoká zvěř v lese si ale musí poradit,“ uvedl předseda mysliveckého spolku Zlín Zdeněk Hluštík. Sucho však myslivce trápí a je to podle nich složitá situace.

„Nedá se s tím ale nic moc dělat,“ komentoval Zdeněk Hluštík. Podle něj je v lesích přece jen jiné prostředí, lépe se tam udrží voda. „Sem tam se nějaká kaluž k ochlazení v lese najde,“ doplnil Zdeněk Hluštík. Zvýšenou spotřebu vody mají například i jalovičky na pastvě zemědělského družstva Zádveřice na Zlínsku. Sucho postihuje i jejich pastviny. Trávy je méně, protože prosychá. Přesto se jalovičky v Zádveřicích zatím nedokrmují.

„Možná je časem budeme muset přikrmovat, ale zatím si vystačíme zvětšováním plochy jejich pastvin,“ uvedla zootechnička zádveřického zemědělského družstva Eva Mítová. Na louku jalůvkám také častěji vozí vodu. „Nejsou to velbloudi, musíme jim dávat hodně vody,“ uvedla s úsměvem Eva Mítová. Podle ní také v kravíně častěji a více větrají, snaží se, aby byl prostor co nejvíce otevřený. Podobně se starají o skot i v zemědělském družstvu ve Fryštáku na Zlínsku. A i když nevyužívají přírodních pastvin, přesto podle předsedy družstva Milana Zavrtálka se i zde v kravínech snaží, aby skot netrpěl horkem.

A co zvířata v zoo? Se současnými tropickými teplotami se ve zlínské zoo vyrovnávají naprosto bez problémů. „Již při samotné realizaci je totiž pamatováno na to, abychom pro chovaná zvířata zajistili dostatek stinných prostor, kde se mohou v případě tropických teplot ukrýt. Naprostou většinu expozic navíc doplňují potůčky, jezírka a tůňky, ve kterých zvířata najdou příjemné osvěžení,“ uvedl hlavní zoolog Kamil Čihák. To platí například pro tygry ussurijské, kteří velmi rádi odpočívají v potoku protékajícím expozicí, nebo pro tučňáky Humboldtovy, kteří často využívají oba dva bazény. Vodní koupel si daleko častěji dopřávají také kapybary, tapíři jihoameričtí a čabrakoví.

„Zajistili jsme i dostatečný přísun čerstvé vody pro pitný režim zvířat. Ošetřovatelé častěji mění vodu v miskách, při současných tropických teplotách se totiž voda rychle ohřeje a kvůli tomu ztrácí svoji hodnotu. U slonů afrických jsme zvýšili četnost sprchování. Slonice nyní sprchujeme dvakrát denně,“ doplnil Kamil Čihák.

Na příchod tropických veder se však zoo připravila již v předstihu. „V pavilonech jsme před nástupem tropických teplot zkontrolovali a nastavili klimatizační systémy. Nyní je regulujeme tak, abychom zajistili optimální chovatelské podmínky. Chovatelé každý den zapisují teploty v exteriérech i interiérech, vše sledujeme a vyhodnocujeme, abychom v případě jakýchkoliv změn a výkyvů mohli zajistit nápravná opatření,“ zdůraznil zoolog Čihák.



Zlínská zoo však pamatovala i na návštěvníky. „I v současné vlně veder zůstává Zoo Zlín příjemným místem k návštěvě. Velká většina cest a pěšin v areálu prochází pod korunami vzrostlých stromů, k dispozici je také množství stinných zákoutí a prvků pro osvěžení,“ řekla mluvčí zoo Romana Bujáčková. (ex)