„Možná to někoho překvapí, ale tady se vyrábělo víno odedávna, rozsáhlé vinohrady byly vPřílepech, Lukově, Lukovečku nebo vRackové. Vroce 1890je ale kompletně zničil révokaz a vinice už nikdo neobnovil, až teď já,“ usmívá se třiačtyřicetiletý Světlík.

Tento nadšenec pěstuje na hornolapačských stráních sedm červených a devět bílých odrůd, smnohými znich už sklidil řadu úspěchů.

„Třeba vroce 1997jsem na výstavu do Čejkovic přivezl osm vzorků a sedm znich získalo zlatou medaili. Nejdřív mě nechtěli na výstavu ani pustit, tvrdili, že severně od Zlína přece není možné pěstovat víno, pak však ochutnali a už mě jen plácali po zádech. Dokonce jsem dosáhl toho, že Horní Lapač byl zařazen do vinné oblasti Moravské Slovácko,“ hrdě prohlašuje nadšenývinař.

První keře vinné révy do země zasadil na jaře roku 1990, očtyři roky později ochutnal své první víno. „Byl to fantastický pocit, ale stálo mě to obrovské množství sil. Vté době jsem měl ještě jiné hlavní zaměstnání, takže na vinohradu jsem pracoval každý den až po práci, jinak jsem ale mezi keři trávil vždy celou dovolenou, víkendy isvátky. Nedokážete si představit, jaká je to dřina. Ale uznejte, stojí to za to,“ tvrdí Světlík a zamilovaně se dívá do sklenice plnévína.

Energický muž se vinařině naučil vBzenci, kde vystudoval obor zahrádkář-vinař. Od začátku se zaměřil na tradiční výrobu vína sminimálním použitím chemie.

„Používám jen trochu plynné síry, víno překvasí na originálních kvasnicích a zraje vklasických dubových a akátových sudech. Vše je prostě na bázi biovín a jde to při ochutnávce hned poznat, smým vínem se můžete doslova mazlit,“ tvrdí Karel Světlík zHorní Lapače.

Víno, které vyrábí, je zatím ze sedmdesáti procent zhroznů, které nakupuje od jiných pěstitelů, především ze Znojemska. Ale až dorostou keře, které zasadil vposledních pěti letech, chtěl by tento poměr otočit a vyrábět většinu vína zvlastních hroznů.

„Je to prostě moje celoživotní vášeň, které nejde odolat, a doufám, že až jednou zestárnu a nebudu moci jít pracovat na vinohrad, převezme otěže můj syn,“ přeje si vinař zHorního Lapače.

(Robert Heč)