„Kraje Zlínský a Olomoucký hraboši postihli ze všech regionů nejvíce,“ informovala ředitelka Agrární komory Zlínského kraje Jana Brázdilová. I v regionu se objevují rozdíly v míře poškození úrody mezi jednotlivými okresy.

„Nejvíce postižené je Uherskohradišťsko a Kroměřížsko,“ dodala Jana Brázdilová. To potvrdila i Danuše Vymětalová, která na Kroměřížsku pěstuje bio ovoce a zeleninu.

„Za třicet let jsme invazi hrabošů zažili třikrát. Je to hrůza. V dubnu bylo hrozné sucho, květen byl zase studený a ono to jde všechno ruku v ruce,“ říká pěstitelka.

„Vysadili jsme tisíc kedluben a hraboši to všechno sežrali. Z tisíce jsme jich měli asi tři sta,“ vyčíslila Danuše Vymětalová.

Na úrodu ve Zlínském kraji měly potíže s hraboši i suchem významný dopad.  

„V zasažených regionech se vzniklé ztráty na výnosech pohybují v rozsahu 30 až 50 procent,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Dle Jany Brázdilové byly za poslední dva roky daleko menší výnosy z úrody, než tomu bývalo dříve. V současné době je ale sklizeno téměř vše.

„Ke sklizni už zbývá pouze pět procent z celku…“ doplnila Jana Brázdilová.

K situaci se vyjádřil i Vladimír Valčík, který se zemědělstvím zabývá tři roky.

„Na Zlínsku jsem výrazné zhoršení nezaregistroval. Pár hrabošů máme, ale není to nic závažného. Včera jsem byl v Břestu a tam pole vypadají opravdu hrozně,“ vyprávěl zemědělec.

Na to, jak se s problémy vyrovnat, má každý jiný názor.

„Nám to nevadí. Je to příroda a tu my neovlivníme. Plošné hubení hrabošů je hloupost,“ komentovala situaci Danuše Vymětalová.

Některým druhům zeleniny, kterou pěstuje, se i navzdory škůdcům pořád daří. Kořenová zelenina na její farmě prý vypadá velice dobře.

Zbavování se škůdců není jednoduchou záležitostí. Zemědělci na to podle ředitelky Agrární komory nemají kapacity.

„Měli by zasáhnout všichni ochránci přírody, vyzvednout si na družstvech přípravky a vhazovat je do děr,“ říká Jana Brázdilová. To však není jediná práce, která je podle ní potřeba udělat.

„Hraboše by měli následně i posbírat. Není to jen o tom rozhodit tam jed,“ dodává.

Jed může zabít i srny nebo čápy

Ministerstvo zemědělství umožnilo plošné hubení hraboše polního jedem Stutox II. Velmi toxický rodenticid je ale smrtonosný nejen pro potížisty hraboše, ale také pro ptáky a mnoho dalších živočichů. Proti hubení hlodavců tímto jedem se proto postavilo ministerstvo životního prostředí i mnozí ornitologové.

Resort zemědělství povolil použití jedu od 5. srpna do 2. prosince. Zemědělci jej díky tomu mohou ve velkém množství použít ve více než polovině okresů republiky, včetně celého Zlínského kraje.

Podle ministerstva životního prostředí plošná aplikace jedů na zemědělské půdě výrazně ohrožuje různé druhy živočichů, zejména ptáků, a je tak v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Ministerstvo životního prostředí proto upozorňuje, že již aktivizovalo Českou inspekci životního prostředí, která bude případná porušení tohoto zákona důsledně šetřit a následně případně postihovat.

„Plošnou aplikaci tohoto toxického jedu na zemědělskou půdu považujeme za extrémně rizikovou pro životní prostředí. V důsledku aplikace rodenticidu může vedle otrav ptáků docházet k přímým otravám řady dalších živočichů zemědělské krajiny, jako jsou zajíci, srnčí zvěř, bažanti nebo koroptve. Po pozření takto otrávených hrabošů pak může docházet i k otravám dravců, sov, ale také čápů, volavek a řady dalších, kteří jsou přirozenými predátory hlodavců,“ upozorňuje Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany na Ministerstvu životního prostředí. Všechna tato rizika jsou podle něj o to závažnější, že plošná aplikace jedu směřuje do období, kdy již od srpna dochází k shromažďování ptáků před tahem a jejich přesunům právě na místa zvýšeného výskytu hlodavců.

„Pokud tímto neuváženým krokem snížíme populaci přirozených predátorů hlodavců, v následujících letech se bude situace opakovat nebo bude dokonce ještě horší. Už dnes jsou stavy některých dravců a ptáků v zemědělské krajině kritické, a Ministerstvo životního prostředí zvýšení jejich počtu podporuje různými dotacemi a záchrannými programy. Plošná aplikace jedů na polích je krok o 50 let zpět,“ doplňuje mluvčí MŽP Petra Roubíčková.

Kde poradí?

Agrární komora Zlínského kraje chystá pro zájemce workshop, který se uskuteční 21. 9. ve 21. budově Zlínského kraje. Na přednášce se zájemci dozví o současném stavu zemědělství, o konkrétních škodách způsobených hraboši v letošním roce a o suchu v krajině.

Autor: Karolína Machů