Nejstarší známé osídlení oblasti Vlárského průsmyku místa, kde hrad stojí pochází ze starší doby kamenné. Výzkum v lokalitě Nemšová přinesl důkazy osídlení už v době mezi 30 000 až 20 000 let př. n. l.

Na přelomu doby bronzové a železné se osídlení posouvá do vyšších poloh průsmyku. Známe žárové pohřebiště v katastru dnešní obce Sidonie a další mezi Brumovem-Bylnicí a Štítnou nad Vláří.

Asi sto let př. n. l. bylo zřejmě na hradním návrší zbudováno dřevěné hradiště lidu Púchovské kultury, což potvrzují nálezy keramiky a zlatých mincí. To jsou slova historiků, která přibližují vznik tohoto místa.

V dnešní době obnovili místní kolem hradu hradby, a tak nadále zůstává dominantou města. Vybudovali nový amfiteátr, aby rozšířili kapacity hradu nejen k prohlídkám, ale i pro různé kulturní a společenské akce.

Zámek Vizovice. Úklid, kastelánka Jana Pluhařová a výstava papírových modelů českých a moravských hradů a zámků.
Zámek ve Vizovicích zahájil sezónu, láká výstavou modelů hradů a zámků

Svá představení tam hráli například herci Městského divadla Zlín, Divadelního spolku Kašpar z Prahy či slavičínského Semtamforu. Zažít takové představení je podle starosty města Kamila Macka něco zcela jiného než v divadelním sále. Mezi největší akce pak patří Pohádkový hrad pro děti, který každoročně pořádají místní skauti.

Na hradě jsou v létě pořádány koncerty kapel a letní kino. Podzemní prostory pak slouží pro výstavnictví. Město chce tyto aktivity dále rozšiřovat. Například v rámci brumovského Kulturního léta se každý rok uskutečňuje akce 102 schodů za kulturou.

Vládcem na Brumově je kastelán Miroslav Obadal. Správcem hradu je již osmnáctý rok.

„Lidé mi říkají kastelán, ale já jsem správce. A pohůnek, jak já říkám. Mám tady ruce pro všechno, co je potřeba, aby provoz hradu fungoval. Ať jde o jeho údržbu nebo průvodcovství, či zajišťování kulturních akcí,“ uvedl s úsměvem.

Se strašidly si rozumí

S hradními strašidly prý vychází dobře. A že jich na Brumově není málo. V tajemných sklepeních je ukryt poklad. Stejným místem se prochází paní Magdaléna, která sice prožila šťastný život, ale z nešťastné lásky tragicky zemřela. Ti, kdo ji spatří, tak neví, co od ní čekat. Hrad obývají také kat a skřet. Ve sklepení jsou podle Mirka Obadala netopýři, štíři a hadi.

„Největší strašidlo jsem ale já,“ směje se. Na dotaz, kolik má let, odpovídá s nadsázkou: „506.“

Na starosti nemá však jen strašení a provoz hradu. Stará se také o obnovu hradeb, dokumentaci vývoje prací i stav zříceniny. V tom je neocenitelná práce investičního odboru města a pracovníků památkové péče.

Houslista Pavel Šporcl a Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín. Šéfdirigent Robert Kružík. Fotografie jsou z generální zkoušky.
Pavel Šporcl odehrál se zlínskou filharmonií dechberoucí koncert

„Snažíme se zříceninu zachránit, protože dochází k destrukci jejich největších částí,“ přiblížil Obadal s tím, že největší zásahem bylo vybudování dolního opevnění hradu z barokní doby.

„Uzavíráme hrad dokola opevněním, aby lidé měli představu, jak vypadal,“ zmínil správce.

Na místo, které zastává již téměř dvacet let, se prý dostal „jako slepý k houslím“. Původně pracoval jako úředník v bance.

„To ale nebyla práce pro mou povahu. Tady jsem našel práci, která mě naplňuje. Jsem samotář přes zimu, když se hrad chystá na sezonu. Naproti tomu jsem rád, když na jaře zase přijdou lidi. A mám moc rád okolní přírodu. To mě nabíjí tou správnou energií,“ přiznal správce hradu Brumova.