„Docházelo k tvorbě trhlin ve zdivu i destrukci podlah," zmínil při otevření ředitel Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně Antonín Sobek. Právě muzeum totiž malenovický hrad včetně kaple spravuje.

Návštěvníkům byla doposud část hradu zcela nepřístupná. „Nutná byla výměna hlavních krovů, střechy a statické zabezpečení kaple, které se podařilo zachránit doslova v hodině dvanácté," doplnil Sobek.

Historie kaple je datována od sedmnáctého století, kdy na hradě fungovala jako domácí kaple. Postupně byly její součástí mešní roucha i náčiní. Vše ostatní, co se s kaplí dělo po roce 1785, odvál čas.

„Kaple tedy prošla nejdříve stavební úpravou a pak zde začali pracovat restaurátoři," uvedl dále ředitel Antonín Sobek.

Provedené sondy odkryly tři vrstvy maleb, z nichž je restaurována nejzachovalejší druhá vrstva s erbem. „Snažili jsme se zachovat co největší autentičnost maleb, které pocházejí z osmnáctého století," uvedli manželé Zálešákovi, kteří malby kompletně restaurovali.

Původní obraz svatého Antonína se nezachoval. Na jeho místě je nyní v kapli umístěna reprodukce obrazu Jana Kryštofa Handkeho, českého malíře z období baroka.

Kaple nese název podle svatého Antonína z Padovy jakožto patrona ztracených. Můžeme tedy jen spekulovat, zda v této kapli hledali obyvatelé útočiště. „Lidé zde mohou najít útěchu. Ať ztratí klíče od auta, peněženku, nebo také lásku a trpělivost," odlehčeně připomenul generální vikář olomoucké arcidiecéze monsignore Josef Nuzík. Podle něj prostory dýchají čímsi, co připomíná úctu.

Náměstek hejtmana Zlínského kraje Jindřich Ondruš si také pochvaluje novou podobu kaple.

„Jedná se už o druhou etapu rekonstrukce hradu v Malenovicích. První fáze byla dokončena již v roce 2010," připomněl Ondruš. Celkem se tak podařilo proinvestovat na hradě bezmála čtrnáct milionů korun.

V září tohoto roku čeká hrad další plánovaná rekonstrukce. Opět bude trvat tři měsíce a v polovině příštího roku se mohou návštěvníci těšit na novou přírodovědnou expozici.

„Naší morální povinností je opečovávat památky a důkladně se o ně starat," ujistil ředitel Muzea jihovýchodní Moravy Antonín Sobek.

Prohnilý a prožraný dubový trám musel pryč

Samotná obnova kaple se neobešla bez hlavního technického dozoru. Prováděl jej Petr Slunečko, který se s Deníkem o několik zajímavostí podělil.

Jak se liší restaurování kaple od běžných staveb?

Podle požadavků musely být krovy zachovány ve stejném členění. Přístup bývá proto velmi individuální. Muselo se přesně měřit, každý úsek zvlášť. Proto je restaurování komplikované.

Příprava projektu nebyla zřejmě jednoduchá.

To je pravda. Spoustu věcí nedokáže projektant vyřešit. Při odkrytí se dá leccos najít.

Bylo tomu tak i v případě hradní kaple?

Po odkrytí původní dlažby jsme narazili na příčný dubový trám. Byl znehodnocen hnilobou a dřevokazným hmyzem. Museli jsme ho tudíž nad rámec vyměnit.

Kolik pracovníků se na stavbě podílelo?

Celkem na kapli pracovalo do 25 pracovníků. Restaurátorské práce trvaly tři měsíce a během nich se zde vystřídali jak malíři, pokrývači a zedníci, tak zaměstnanci z řad památkové péče.

Postřehy kastelána Luďka Bubeníka

- kaple je původní architektonický prvek, který vystupuje ze zdiva hradu

- kaple má původní výmalbu z osmnáctého století

- erby v kapli zobrazují manžele, kteří hrad vlastnili (Karel Ota ze Salm- -Neuburku a Marie Eleonora z Huštířan )

- kniha na oltáři jakožto originál slouží při bohoslužbách

- v chodbě ke kapli se nachází puška hákovnice. Sloužila k obraně hradu, nikoli k lovu slonů, jak si někteří myslí

Autor: JAKUB SCHMID