Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak se ze Zlína stal československý Detroit

Zlín - Když v roce 1894 založil Tomáš Baťa se svou sestrou Annou a bratrem Antonínem ve Zlíně svou obuvnickou firmu, počet městského obyvatelstva nedosahoval ani dvou tisíc. Zlín byl malým provinčním městečkem, v němž nesídlily žádné regionální správní ani soudní úřady.

3.9.2008 1
SDÍLEJ:

Tomáš Baťa ve své pracovně.Foto: DENÍK/repro

V roce 1932, kdy zakladatel firmy tragicky zahynul, měl Zlín již 26 350 obyvatel a byl sídlem soudního okresu (od roku 1923). Dva roky před počátkem 2. světové války a nuceným odchodem Tomášova nástupce a pokračovatele Jana Antonína Bati, který byl Tomášovým nevlastním bratrem, do zahraničí, dosahoval počet zlínských obyvatel počtu 37 342 a Zlín byl již také sídlem politického okresu (od roku 1935).

Za den práce nadprůměrných 39 korun

Tomáš a Antonín Baťové začínali své podnikání s malou dílničkou a několika zaměstnanci. O dvacet let později, kdy již byl Tomáš Baťa po smrti svého bratra (zemřel v roce 1908) jediným majitelem firmy, vyrobila továrna 6 300 tisíc párů bot, zaměstnávala 2500 lidí, vlastnila 176 prodejen a ovládala téměř polovinu československého vývozu obuvi. V roce 1927 činila průměrná hrubá denní mzda u firmy Baťa 39 korun, československý průměr byl tehdy 26 až 27 korun.

Rok před svou smrtí přeměnil Tomáš Baťa svou firmu v akciovou společnost. V tomto roce vyrobila firma Baťa 35 124 tisíc párů obuvi, měla 29 500 zaměstnanců, ovládala téměř 75 % československého vývozu obuvi, měla rozsáhlou síť prodejen v Československu i zahraničí, vlastní koželužskou, chemickou, textilní i gumárenskou výrobu a plánovala budování výrobních jednotek po celém světě.

V roce 1938, po šesti letech působení Jana Antonína Bati v čele neustále se rozrůstajícího koncernu, měla firma Baťa pobočky ve 33 zemích a prodejny v 82 zemích světa, zaměstnávala 65 064 spolupracovníků (41 814 v Československu a 23 250 v zahraničí), vyráběla 6/7 československé produkce obuvi a ovládala 90 % československého vývozu obuvi. Byla prakticky soběstačná, neboť ve svých továrnách vyráběla nejen obuv, ale i artikly nutné k jejímu kompletování a v neposlední řadě i stroje. Díky továrnám v zahraničí byla schopna se úspěšně vyhnout vysokému clu či dovozním kvótám. Jejím nejbližším cílem se stalo postupné vybudování surovinových základen, které by ji zbavily závislosti i v této oblasti.

Spokojenost pro všechny

Tvář Zlína se za 45 let změnila k nepoznání. Tomáš Baťa starší i jeho nástupce Jan Antonín Baťa, kterému byl jeho bratr celoživotním vzorem, zastávali názor, že úkolem zaměstnavatele není jen poskytnout lidem práci, ale postarat se také o to, aby byli schopni kvalitně a spokojeně pracovat.

Od roku 1923 byl Tomáš Baťa starší starostou města Zlína, po jeho smrti tuto funkci zastával jeden z členů užšího vedení koncernu Dominik Čipera. Firma Baťa stavěla pro své zaměstnance celé čtvrti obytných domků, internáty i hotely, vybudovala nemocnici, síť základních i odborných škol, obchodní centra, sportovní stadiony. Vznikla tradice Zlínských výtvarných salónů, studijní ústavy, které měly umožnit další vzdělávání i školou již dávno nepovinným zaměstnancům.

Zlín se stal jedním z nejdůležitějších průmyslových středisek v Československu, nazývaným také československý Detroit. To všechno mělo pochopitelně velký vliv na rozvoj celého regionu, jehož mnoha jehož obyvatelům koncern Baťa poskytl práci a zbavil je chudoby. Byly budovány silnice, železnice, přehrady, vodovody, kanalizace, regulovány vodní toky. Vznikl Baťův plavební kanál, jehož první dokončená část spojila Otrokovice a Rohatec. A existovala řada dalších plánů.

Bohužel přišla 2. světová válka a zejména následná vláda komunistické strany. Baťovský koncern se rozpadl. Podniky v zemích, které se dostaly do sféry sovětského vlivu, byly znárodněny, rozsáhlá síť československých továren rozkouskována a přičleněna k jednotlivým výrobním odvětvím. Baťovské společnosti na Západě byly ovlivněny dlouhotrvajícími soudními procesy, v nichž se střetl Tomáš Baťa mladší se svým nevlastním strýcem Janem Antonínem, který byl jako majitel a nejvyšší představitel firmy Baťa odsouzen v neregulérním procesu před Národním soudem mimo jiné ke konfiskaci veškerého majetku.

Ze Zlína do Kanady

Je zcela nepochybné, že Tomáš Baťa starší a jeho bratr Jan Antonín Baťa, kteří stáli v čele firmy, ale také další čelní představitelé, zejména Dominik Čipera, Josef Hlavnička a Hugo Vavrečka, měli rozhodující podíl na přeměně a rostoucím významu města Zlína v první polovině 20. století. Tomáš Baťa mladší byl v době smrti svého otce ještě neplnoletý a procházel tradiční výchovou všech baťovských spolupracovníků.

Byly mu postupně svěřovány stále odpovědnější funkce ve struktuře koncernu, v roce 1939 byl pak svým strýcem vyslán do Kanady, aby zde vybudoval novou baťovskou továrnu. Do svého domova se vrátil až po listopadu 1989 a teprve poté tedy mohl začít ovlivňovat osudy města, jemuž dali tvář jeho otec a nevlastní strýc.

HANA KUSLOVÁ

Autorka je historička Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně

3.9.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Podchod  na Náměstí práce ve Zlíně.
34

Ošklivý podchod zkomplikuje i dopravu

UEFA liga  FC Zlín tiskovka trénink
31

Kodaň převyšuje soupeře v držení míče i v počtu střel, upozorňuje Páník

Nejsem zákeřný, hájí se po drsném zákroku vůdce Veselý. Vyfasoval trest

Tři zápasy nepodmíněně. To je trest udělený disciplinární komisí pro kapitána hokejistů Aukro Berani Zlín Ondřeje Veselého za drsný zákrok kolenem na vítkovického útočníka Rostislava Deje z úterního utkání 14. kola extraligy. Slovenský forvard včera odpoledne podstoupil vyšetření, které však podle prvních zpráv z ostravského klubu bude vážnějšího a dlouhodobějšího charakteru.

Za Fryštákem bourala dvě auta, posádky včetně dětí vyvázly bez zranění

Zpočátku poměrně vážně vyhlížející srážku dvou osobních aut řešili ve středu po desáté hodině dopoledne hasiči, policisté a zdravotníci nedaleko Fryštáku ve směru na Holešov.

Měli zpronevěřit evropské dotace, za to můžou dostat i tři roky vězení

Že nesrovnalosti a drobné podvody v souvislosti s evropskými dotacemi nejsou žádná legrace, poznala osmapadesátiletá bývalá radní Bojkovic a exředitelka Sociálních služeb města Bojkovice Š. V. Soud ji viní z poškození finančních zájmů Evropské unie, kdy jako zástupkyně sociálních služeb měla čerpat dotace - dodat fiktivní dodací listy za ubytování a vyúčtování pracovních cest.

Krotitelé duchů, Mimoni, Star Wars či série Lego Frozen, i to je svět kostiček

V Baťově institutu ve Zlíně je až do začátku ledna k vidění unikátní výstava stavebnic.Svět kostiček výstava, která nabízí průřez rozsáhlou soukromou sbírkou sortimentu společnosti LEGO za posledních téměř 40 let její produkce. Výstava je k vidění ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU do 2. ledna 2018.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení