Slavnostní zahájení výstavy se koná dnes, 28. listopadu, v 18 hodin v Kině Elektra a výstava potrvá až do 19. dubna 2020.

Výstava vychází z archivních dokumentů, dobového tisku a vzpomínek pamětníků. Klade si za cíl seznámit veřejnost s genealogií a osudy luhačovických židovských rodin, přiblížit každodenní život obyvatel a návštěvníků židovského vyznání v Luhačovicích, vysvětlit propojení luhačovické komunity s uherskobrodskou náboženskou obcí, ozřejmit vliv židovské komunity na formování a rozvoj luhačovického lázeňství.

Nepomíjí období protektorátu v Luhačovicích a zveřejňuje dokumenty, dokládající zákazy, příkazy, omezení a útlak namířené proti židovské komunitě. V neposlední řadě představuje osudy luhačovických rodin vystěhovaných do uherskobrodského ghetta a deportovaných do vyhlazovacích táborů, včetně seznamu obětí holokaustu. Slavnostní zahájení výstavy se koná dnes v 18 hodin v Kině Elektra a výstava potrvá až do 19. dubna 2020.

Zdravotní škola Zlín. Ilustrační foto
Mladí zdravotníci mohou využít dotaci. Zaváží se ale kraji

Jakub Jelínek ze Šumic

Hlavní linie výstavy se zaměřuje na židovské obyvatele Luhačovic, z nichž k nejvýznamnějším patřily rodiny Sonnenscheinových a Jelínkových. Luhačovická větev obchodníků a hostinských Sonnenscheinových, žijících v místě nejméně od počátku 19. století, byla vyvražděna nacisty. Zakladatelem luhačovické linie Jelínkovy rodiny byl Jakub Jelínek, který sem přišel ze Šumic a roku 1856 založil pálenici.

Jeho nejstarší syn Zikmund v mládí odešel do Vizovic, kde později založil vlastní podnik, jehož pokračovateli byli Zikmundovi synové Rudolf a Vladimír. Dalo by se tedy s trochou nadsázky říci, že světoznámá značka R. Jelínek má svůj původ v Luhačovicích. Z celkem jedenácti Jakubových dětí se luhačovické firmy ujali synové Maxmilián a Šalamoun, nejmladší z bratrů Rudolf padl v první světové válce.

Zikmundův synovec Bedřich, jenž se zapojil do Obrany národa při převádění svých soukmenovců na Slovensko za druhé světové války, byl popraven nacisty. Jeho manželka a dvě malé děti zahynuly v Osvětimi.

Klientela luhačovických lázní se ve velké míře rekrutovala z ortodoxních židovských komunit z Haliče a Podkarpatské Rusi. Tato tendence vyvrcholila v době první československé republiky.

Pacienti židovského vyznání však patřili k prvním návštěvníkům nově budovaných lázní již na konci 18. století, jak dokládají mimo jiné názvy některých dnes již zaniklých lázeňských budov a koupelen. Své zázemí měli luhačovičtí Židé v Uherském Brodě, v jedné z nejpočetnějších židovských obcí na Moravě. Měla vlastní samosprávu a působila při ní synagoga a škola, byl zde židovský hřbitov. Opakované snahy o výstavbu synagogy a o vytvoření samostatné náboženské obce v Luhačovicích se nesetkaly s úspěchem.

Kurátorka výstavy PhDr. Blanka Petráková k ní řekla: „Hlavním cílem výstavy je přinést základní informace o historii zapomenuté komunity židovských spoluobčanů v Luhačovicích, v rámci připravovaných doprovodných programů a cyklu přednášek seznamuje návštěvníky s židovskou kulturou, židovskou kuchyní a se základními principy židovského náboženství, hlavními židovskými svátky a zvyklostmi.“ Výstavu doplňuje i publikace, shrnující dosavadní výzkum v Luhačovicích. 

Podnikatel obviněný z únosu společníka.
Únos, vydírání, hádky, kvůli 370 milionům. Soud ve Zlíně brzy rozhodne