Hustá síť knihoven v ČR zaujala i New York Times. Změny jsou ale nezbytné.

Zástupce ředitelky Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně Jan Kaňka si netroufá odhadnout, zda za dvacet či padesát let budou knihy v regálech knihoven, nebo jen ukryté v depozitářích.

Knihovny se vlivem digitálních technologií mění před očima, kniha je ale podle něj vynález, který zatím nebyl překonán.

„Stejně tak jako například lžička,“ myslí si. Uvedl také, že z hlediska psychologie knihy je tištěný svazek nesporně hodnotnější médium než displej digitálního zařízení. „Nabízí jednoznačně lepší možnost zapamatování informací,“ vysvětlil Jan Kaňka.

Knihovna by se podle něj měla proměnit v komunitní prostor, kde by se mohlo odehrávat více aktivit. „Měla by se stát navigátorem ve světě vzdělání,“ domnívá se. V každém případě se ale knihovna podle něj stane budoucností tištěné knihy, která by jednou mohla patřit k luxusu, jenž si nebude moci každý dovolit.

„Mám už doma plnou knihovnu, tak mi maminka další knihy nechce kupovat. Říká, že si je můžu vypůjčit v knihovně,“ sdělila vášnivá čtenářka, devítiletá Beáta Zlámalová ze Zlína.

Pobočku knihovny Františka Bartoše na Jižních Svazích navštěvuje pravidelně, domů si přinese i 10 knih najednou. Svěřila se, že ač ráda hraje hry na mobilu, knihu v digitální podobě by číst nechtěla.

„Hledám si informace na internetu nebo si v knihovně můžu elektronicky prodloužit výpůjčku knih,“ uvedla s tím, že vzít si knihu do ruky, vlézt si s ní do postele a otočit stranu po jejím přečtení ji baví.

Knihovny nabízejí digitální služby v čím dál větším rozsahu. Vlajkovou lodí jsou e-výpůjčky s možností stažení digitální verze knihy do vlastního zařízení. Po měsíci kniha z čtečky nebo tabletu zmizí.

Výpůjčka je zdarma, respektive poplatek poskytovateli obsahu hradí knihovna. K dalším výdobytkům digitální doby patří i registrace včetně možnosti platby poplatku z pohodlí domova. Navíc některé knihovny již poplatky zrušily.

Vizí budoucnosti je i poskytnout desítky milionů stran v některých případech už nedostupných tištěných svazků nejprve napříč knihovnami a poté i veřejnosti formou digitálně skenovaných tištěných knih. Zde zatím knihovny narážejí na problematiku autorských práv.

Co říká k tématu hejtman?

„Jsem přesvědčen, že i za 20 let bude určité procento lidí, kteří dají přednost vůni knihovny a staré knihy před moderními technologiemi,“ uvedl hejtman Jiří Čunek.

„Lidé před tisíci lety pozorovali přírodu, mnozí ji v dnešní době také pozorujeme a bude tomu tak i za dvacet nebo padesát let. Stejně tak to bude i s knihou,“ myslí si. Dodává ale, že je samozřejmě nezbytné nabídnout uživatelům jistou proměnu knihoven zavedením nových digitálních služeb.

České knihovny v New York Times

„Mít v obci knihovnu je tradice, která je spojena se vznikem Československa,“ uvedla vedoucí útvaru služeb knihovnám Zlínského kraje Jana Tomancová. V roce 1919 nařídil knihovní zákon každé obci zřídit a provozovat knihovnu s cílem doplnit a prohloubit vzdělanost obyvatelstva. Díky tomu se pyšníme nejhustší sítí veřejných knihoven na světě.

„Ačkoliv to legislativa už nepřikazuje, obce své knihovny nezrušily a ty jsou nejnavštěvovanějšími kulturními zařízeními, které často plní i komunitní funkci,“ uvedl ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR Vít Richter, který se opřel o článek z New York Times z roku 2016 s titulkem: „Česká republika je královstvím knihoven“.